Více než tři miliardy ročně SÚKL ušetří pravidelnou revizí cen léků

Každých pět let musí SÚKL přehodnotit maximální ceny léčiv a podle potřeby reviduje jejich úhrady ze zdravotního pojištění. Díky úsporám mohou zdravotní pojišťovny začít platit některá nová moderní léčiva, která jsou obvykle velmi drahá. Například genová terapie užívaná například k léčbě rakoviny vyjde u jednoho pacienta na desítky milionů korun.

Úspory vznikají také díky pravidlům patentové a regulatorní ochrany léčiv. Regulatorní platí osm let a dva roky po jejím skončení může SÚKL povolit dodávání léku od jiného výrobce, který má stejnou účinnou látku. Pokud jde o chemické výrobky, označují se jako generická léčiva. U léků na bázi upravených buněk či tkání jde o biosimilární léky. Účinnost, kvalita i bezpečnost léků se posuzuje stejně jako u původního originálu.

"Každý rok rok SÚKL rozhoduje o vstupech léků na trh a jejich cenách a úhradách zhruba ve 400 řízeních, generik se týká více než polovina z nich," uvedla Storová. Takové léky jsou zpravidla výrazně levnější než původní léčiva, za deset let od povolení prvního generika může cena klesnout až o 90 procent. Léky tak jsou dostupnější pro větší pročet pacientů.

"Revize úhrad spouštíme nejen po ukončení patentové ochrany a vstupu generik v dané skupině léčiv, ale čas od času v desítkách dalších skupin, kde cítíme ekonomickou a medicínskou potřebu úpravy výše nebo podmínek úhrady," dodala ředitelka. Hlavním cílem podle ní je, aby cena pro české pacienty nebyla vyšší než průměr tří nejlevnějších cen z vybraných 20 zemí EU.

Podle ředitele České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filipa Vrubela za posledních pět let ušetřily biosimilars a generika českému zdravotnictví kolem 9,8 miliardy korun. Do roku 2030 podle něj skončí patentová ochrana asi 200 dalším účinným molekulám. Jen na deseti, které obsahují nejdražší z těchto léků, odhaduje do roku 2030 úsporu na dalších skoro 16 miliard Kč.

Snižování cen má podle Vrubela i odvrácenou stránku, kterou je nárůst nákladů výrobců až na hranici maximální ceny. "Asi čtvrtina léků regulovaných a zastropovaných se už nyní prodává za stropní ceny," uvedl. Může tak podle něj hrozit, že výrobce nebude za maximální v ČR stanovenou cenu chtít léky dodávat.

"V Česku se vyrábí několik stovek léčivých přípravků na valnou většinu onemocnění," dodal Vrubel. Čeští výrobci je exportují do zhruba stovky zemí.

Témata:  Státní Ústav Pro Kontrolu Léčiv (SÚKL),  léky