Minimum, které se využívá pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor, vláda upravovala kvůli inflaci letos dvakrát. Poprvé ho zvedla od dubna o deset procent a podruhé od července o téměř devět procent. Po lednové změně bude podle ministerstva práce příští rok na dávky potřeba 948,3 milionu korun navíc.

Po zvýšení minima například víc rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Životní minimum pro dospělého, který žije sám, činí 4620 korun. Podle nařízení se zvýší o 240 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje teď 4250 korun, u druhé a další pak 3840 korun. U dětí do šesti let je to 2360 korun, od šesti do 15 let 2900 korun a od 15 do 26 let 3320 korun. V domácnosti podle nařízení na prvního dospělého připadne od ledna 4470 korun, na druhého 4040 korun, na dítě do šesti let 2480 korun, od šesti do 15 let 3050 korun a od 15 do 26 let 3490 korun. Existenční minimum by se mělo upravit z 2980 na 3130 korun.

Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může upravit ale i v mimořádném termínu. Zohledňuje se zvýšení cen bez zdražení bydlení, energií, vody a paliv od posledního přidání. Při červencové úpravě se započítávalo období do konce března. Nyní tedy ministerstvo práce ve svém návrhu zohlednilo vývoj od dubna do konce září. Ceny se zvedly za tu dobu o 5,2 procenta.

Podle podkladů k nařízení po zvýšení minima bude na dávky příští rok potřeba asi 948,3 milionu korun navíc. Do příspěvků na živobytí, doplatků na bydlení a dalších dávek v hmotné nouzi by z toho mělo putovat 297,8 milionu, do přídavků na dítě a porodného 229,1 milionu, do příspěvků pro pěstouny 91,4 milionu a do humanitárních dávek pro válečné uprchlíky v tísni 330 milionů korun. Peníze by měl mít resort práce ve svém rozpočtu.

Rozhodlo se i o prodloužení výplat solidárního příspěvku 

Solidární příspěvek pro lidi, kteří zdarma ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se bude vyplácet i v prvním čtvrtletí příštího roku. Nařízení s prodloužením vyplácení podpory do konce března schválila dnes vláda. Pravidla pro získání dávky a její výše se nemění. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle podkladů k předpisu by mohly výdaje na čtvrt roku činit 534 milionů korun. Autoři nařízení podotkli, že resort práce ve svém rozpočtu ale tyto peníze nemá.

"Vláda schválila nařízení, které prodlužuje příspěvek pro solidární domácnosti na první kvartál 2023. Je to důležité pro velké množství českých domácností, které poskytují uprchlíkům přístřeší, ať už sdílí domácnost, nebo poskytují celý dům či byt," uvedl Jurečka. Podle něj stát vyplácel nejvíc příspěvků domácnostem v květnu, a to na 68.000 ubytovaných příchozích. "To je ohromná solidarita," podotkl ministr. Dodal, že v listopadu pak dávku dostalo 13.000 příjemců na ubytování 35.000 běženců.

Solidární příspěvek zavedl takzvaný lex Ukrajina a nastavení podpory upravuje vláda v nařízení. Nynější nastavení mělo platit do konce roku, kabinet pak měl pravidla a výši dávky podle vývoje situace přehodnotit. Ministerstvo práce navrhovalo teď jen prodloužení o tři měsíce bez dalších změn. Jurečka podotkl, že od dubna se chystá změna podpory.

Příspěvek je možné žádat na ubytování s prostorem na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, se záchodem a přístupem k pitné vodě. Stát vyplácí za bezplatné poskytnutí bydlení na nejméně 16 dnů v měsíci ubytovatelům podporu na náklady. Na jednoho ubytovaného člověka v samostatném bytě posílá 5000 korun, na dva 9000 korun, na tři 12.000 korun, na čtyři 14.000 korun a na pět a více osob 15.000 korun. Pokud lidé ubytovávají uprchlíky u sebe doma, mohou na ubytovanou osobu pobírat 3000 korun na měsíc. Měsíčně mohou získat nejvýš 9000 korun. Solidární podpora je i pro ubytovatele, u kterých si běženci sami platí plyn a elektřinu.

Lidé mohou o solidární příspěvek žádat od 11. dubna, a to jen elektronicky přes aplikaci. Nutné je mít digitální identitu, využít se dá třeba ta bankovní. Podle podkladů k nařízení stát v říjnu vyplatil podporu 19.400 příjemcům na ubytování téměř 50.000 uprchlíků. Dvě třetiny příchozích našly bydlení v samostatném bytě, třetina v domácnostech. Výdaje státu měsíčně na 50.000 ubytovaných by podle ministerstva činily 178 milionů korun, za čtvrtletí je to tedy 534 milionů. Tyto peníze resort ale ve svém rozpočtu na příští rok nemá, takže se bude muset zvýšit deficit, uvedli autoři návrhu.

Podotkli, že díky bydlení v domácnostech by se uprchlíci víc rozptýlili a nesoustředili na jednom místě. Vhodnější je to pro adaptaci a integraci. Kraje by navíc ušetřily ze svých rozpočtů za ubytování v zařízeních.