Vláda se zabývá růstem životního minima. Diskutovat bude o částce za ubytování uprchlíků

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Otázkách Václava Moravce v České televizi navýšení životního minima nevyloučil, má to však podle něj dopad na systém dávek a debata není uzavřená.

Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Pro samotného dospělého činí teď 3860 korun. V rodině je pak částka pro dospělé i děti nižší. Ministerstvo práce ČTK už dřív sdělilo, že podmínky pro navýšení se kvůli vysokému růstu cen už naplnily.

Životní a existenční minimum hraje roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Částky stanovuje vláda svým nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Může je upravit ale i v mimořádném termínu. Ceny v Česku od dubna 2020 výrazně vzrostly. Zdražují energie i potraviny a ostatní zboží.

"Ministr průmyslu Jozef Síkela bude příští týden představovat na jednání koaliční pětky (šéfové koaličních stran) opatření proti energetické chudobě. Příklad opatření je valorizace životního minima. Je to obrovsky rychlá záležitost. Je to nařízení vlády," uvedl Rakušan. Podotkl, že navýšení minima pomůže nejpotřebnějším domácnostem rychle. Návrh na mimořádné zvýšení minima potvrdil na svém twitteru i Síkela (za STAN).

Stanjura v ČT uvedl, že to nevylučuje, vláda však o tom musí debatovat. Má to dopad na systém dávek a podle ministra je nutné věc promyslet s ohledem nejen na letošní, ale i na příští rok. Zopakoval postoj vlády Spolu a Pirátů se STAN, která odmítá plošná řešení. Jsou podle Stanjury nejdražší a pomáhají i těm, kteří to nepotřebují. Zmínil například odpuštění DPH na energie, které pro závěr loňského roku schválila minulá vláda ANO a ČSSD.

Životní minimum pro dospělého, který žije sám, činí teď 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun. U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun. Existenční minimum je 2490 korun.

Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Při navyšování by se tedy podle stanovených pravidel měl posuzovat cenový vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 17,3 procenta. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o 17 procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4520 korun, tedy o 660 korun víc.

Po případném zvýšení minima by například víc rodin než teď dosáhlo na přídavky na děti či na porodné. Zvýšily by se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by byla také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Při posledním navýšení v dubnu 2020 minimum rostlo o 13,2 procenta. Podle podkladů k tehdejšímu vládnímu nařízení se výdaje měly ročně zvýšit asi o půl miliardy korun. Od té doby se ale pravidla vyplácení některých dávek upravovala. Pokud by se minimum upravilo o zhruba 17 procent, bylo by nejspíš potřeba několik miliard korun ročně navíc.

Rakušan: O částce pro domácnosti při ubytování uprchlíků bude diskuse

O maximální částce, kterou bude stát dávat domácnostem na ubytování uprchlíků, bude vláda ještě příští týden jednat. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle návrhu ministerstva práce by lidé, kteří u sebe doma či ve svých volných bytech ubytují uprchlíky, měli dostávat na osobu 3000 korun měsíčně. Na domácnost by to mělo být nejvýš 9000 korun. Rakušan nevyloučil navýšení. Podle šéfa organizace Člověk v tísni (ČvT) Šimona Pánka by se částky měly detailněji nastavit a odstupňovat.

"Podle některých je problém zastropování na 9000 Kč, na druhou stranu si nemůžeme dovolit dát takový výdaj, který by zase umožnil kšeftování s chudobou," řekl Rakušan. Možnost vidí například v rozlišení toho, zda je ubytování skutečně v rodině, nebo ve volné nemovitosti v soukromých rukou. Nařízení s pravidly a částkami, které připravuje ministerstvo práce, by vláda měla schvalovat příští týden.

Podle Pánka je přístup k příspěvku pro ubytovatele zmatený. "Spojily se dvě věci," míní šéf ČvT. Podle něj by lidé, kteří si domů vezmou uprchlíky a uvolní jim například jeden z pokojů, měli dostávat příspěvek na náklady. Činit by mohl na osobu 1000 korun, nejvýš ale 5000 korun. Ubytování by bylo krátkodobé. Ti, kteří by pronajali byt, by dostávali nájem. Stát by na osobu poskytl třeba 4000 korun, nejvýš ale třeba 14.000 korun na měsíc na domácnost. Celková částka by byla nižší než tržní nájem, odpovídat by mohla třeba 70 procentům, popsal Pánek. "Pokud dáme takovou částku, tak v méně atraktivních krajích to bude motivační (pro pronajímatele)," uvedl šéf organizace.

Průzkum ukázal, že při čtyřtisícovém příspěvku na osobu by majitelé byli ochotni pronajmout až kolem 50.000 bytů. Pánek dodal, že plná podpora by se měla poskytovat po omezenou dobu, tedy šest či devět měsíců. Pak by klesla na polovinu či nižší částku, když by si příchozí našli práci.

Uvnitř Ukrajiny je podle pátečního odhadu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na útěku před válkou asi 6,5 milionu lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v sobotu oznámil, že počet uprchlíků, kteří odešli do zahraničí, se za den zvýšil o další desetitisíce na bezmála 3,33 milionu. Pokud by z Ukrajiny uprchlo například deset milionů lidí, bude podle Rakušana nutné uprchlíky rozmisťovat v jednotlivých zemích EU. Nevyloučil ani vznik uprchlických táborů.

Do Česka od začátku ruské invaze přišlo zhruba 270.000 válečných utečenců z Ukrajiny, řekl dnes Rakušan. Víza ke strpění dostalo přes 200.000 uprchlíků.

Vláda podle Rakušana musí připravovat strategii v bydlení, vzdělávání, zdravotnictví nebo sociálního systému. Šéf poslanců SPD Radim Fiala uvedl, že hnutí podporuje humanitární pomoc, ale na nezbytně nutnou dobu. Kabinet by podle něj měl stanovit únosný počet přijatých, aby se nenarušil zdravotnický či sociální systém.

Rakušan uvedl, že z Ukrajiny nepřicházejí ekonomičtí migranti. Polovina uprchlíků jsou děti, čtyři pětiny z dospělých jsou ženy, které si často hned shání práci. Fiala se obává tlaku na snížení mezd a rozkolu mezi místními a Ukrajinci. Podle expertů by Česko mělo využít vzdělání příchozích, urychlit uznávání jejich kvalifikace a posílit pro ně výuku češtiny. Urychlení notifikací ministerstva připravují. "Jedna cesta je třeba speciální program finanční podpory pro lékařky a lékaře," dodal Rakušan.

Témata:  vláda ČR,  Vít Rakušan ,  uprchlíci,  sociální dávky