Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda přiklepla 216 miliard na udržení nadzvukového letectva do roku 2036

Gripen maďarského letectva HuNAF
Gripen maďarského letectva HuNAF
Foto: gripenblogs.com

Vláda dnes schválila investiční program, který stanovuje maximální možné výdaje na udržení a rozvoj nadzvukového letectva do roku 2036. Celkové náklady byly stanoveny nejvýše na 215,8 miliardy korun a zahrnují pořízení letounů F-35, využívání letadel JAS-39 Gripen do roku 2035 a výstavbu nezbytné infrastruktury. Na svém webu to uvedlo ministerstvo obrany.

Tato suma obsahuje také rezervy pro kurzové výkyvy a další finanční a věcná rizika. Vypracování tohoto programu reprodukce majetku vyžadovalo zákon. Schválení programu umožní zabezpečení ochrany suverenity vzdušného prostoru České republiky, plnění závazků vůči NATO a EU až do roku 2050.

Ministryně obrany Jana Černochová zdůraznila, že celkové náklady nesouvisejí pouze s pořízením letounů F-35, ale zahrnují investice do celého nadzvukového letectva Armády ČR do roku 2036.

V této částce jsou zahrnuty také náklady na využívání letadel Gripen, která jsou plánována až do roku 2035. Téhož roku by nová letadla F-35 měla dosáhnout cílových operačních schopností.

Investiční program zahrnuje pořízení 24 letounů F-35, výdaje na potřebnou infrastrukturu pro stíhací letectvo, náklady na pronájem nebo podporu letounů JAS-39 Gripen a kurzovou rezervu.

Program reprodukce majetku je zákonem o rozpočtových pravidlech požadovaný dokument, který stanovuje maximální finanční, časový a věcný rámec pro plánované investiční výdaje. Celková částka může být nižší, ale nesmí být překročena.

Každý program obsahuje zohlednění možných rizik, jak věcných, tak cenových, a je sestavován s ohledem na tato rizika.

Témata:  Armáda České Republiky Gripen

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 19:41

Dagmar Havlová oznámila, že opouští Knihovnu Václava Havla

Bývalá první dáma Dagmar Havlová se ve světle aktuální kauzy definitivně rozhodla dát ruce pryč od Knihovny Václava Havla. Na sociální síti ve čtvrtek oznámila, že odstupuje od dohody. Úspěšná herečka ale slíbila, že nadále bude střežit odkaz bývalého prezidenta. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).