Vláda projedná rozpočet se schodkem 280 miliard korun, opozici vadí škrty

Šéf ANO Andrej Babiš, jehož kabinet pro letošek navrhoval rozpočet se schodkem 376,6 miliardy Kč, označil Fialovu vládu za asociální. Podle ekonomů jsou škrty potřebné.

Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve avizovali, že nová vláda by chtěla snížit výdaje rozpočtu navrženého minulým kabinetem zhruba o 80 miliard a dostat deficit rozpočtu pod 300 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly být 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy Kč.

Úspory ve výdajích se týkají provozních výdajů státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb za 13 miliard korun. Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úsporu MF vyčíslilo na 14 miliard korun, je tak mezi plánovanými škrty nejvyšší.

Zdravotní pojišťovny předpokládají, že výpadek pokryjí z rezerv. Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Fridricha tím ale rezervy téměř vyčerpají a bude nutné zvýšit platby státu v roce 2023. Na protest proti úsporám, které by se podle médií měly týkat i hygienických stanic, od dnešní půlnoci vstupují do stávkové pohotovosti zdravotnické odbory.

Na platech státních zaměstnanců vyčíslilo MF úspory na 8,8 miliardy korun a u snížení dotací na obnovitelné zdroje energií osm miliard korun. Dále se úspory týkají běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připravené a nešlo by je letos uskutečnit. Týká se to například zakázky ministerstva obrany na bojová vozidla. Celkové investice v rozpočtu jsou pro letošek naplánované na 203,3 miliardy korun.

Dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun na základě lednové prognózy plánuje MF využít na dodatečné výdaje za 42 miliard korun. Jde například o mimořádnou valorizaci důchodů za 21 miliard korun, zvýšení příspěvku na bydlení za tři miliardy korun, na kompenzace pro podnikatele za tři miliardy korun nebo na zvýšené úroky státního dluhu za pět miliard korun. Dodatečné příjmy chce stát získat zejména ze sociálního pojistného nebo některých daní, například DPH.

V případě jednotlivých kapitol by například ministerstvo dopravy mělo hospodařit s rozpočtem nižším o 9,1 miliardy korun zejména kvůli snížení slev na jízdném nebo kvůli čerpání nespotřebovaných výdajů z loňska. Úspory by se přitom neměly dotknout dopravních staveb. Ministerstvo školství by mělo mít o 5,1 miliardy korun méně ve srovnání s návrhem předchozí vlády. Úspory by mělo dosáhnout snížením neobsazených tabulkových míst. V případě platů učitelů ale dál platí závazek udržet jejich plat nad 130 procenty průměrné mzdy.

Ministerstvo práce by mělo mít letos na dotace na sociální služby ve svém rozpočtu 20,4 miliardy korun, tedy minimálně o miliardu méně než loni. Ministerstvo zdravotnictví bude mít proti návrhu předchozí vlády k dispozici o 5,8 miliardy korun méně. Uspořit by mělo na výdajích na nákup vakcín proti koronaviru, které budou financované z nespotřebovaných výdajů loňského roku. U platů zdravotnického personálu platí podle návrhu prosincové rozhodnutí vlády o jejich zvýšení o šest procent.

Úspory v návrhu státního rozpočtu kritizuje opozice. Babiš dnes ČTK napsal, že škrty dopadnou nejen na lidi, ale na celou ekonomiku. "Jestli se opravdu po dvou letech covidu chystají škrty ve zdravotnictví a na hygienách, tak je to podle mě bezprecedentní a nepochopitelné," sdělil předseda ANO. Podobně se vyjádřila ministryně financí v Babišově vládě Alena Schillerová, podle které se rozpočet přijímá netransparentně bez jakékoli diskuse. Úspory v době rostoucích cen jsou podle ní asociální, ve zdravotnictví lehkovážné a v dopravě nezodpovědné.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) také prosazuje snížení deficitu, ale nikoliv tím způsobem, který zvolila Fialova vláda, uvedl šéf hnutí Tomio Okamura. Vadí mu například snížení slev na jízdném pro studenty a seniory, obává se i zhoršení zdravotní péče.

Analytici návrh rozpočtu hodnotí jako signál přesunu k umírněnějšímu hospodaření státu. Škrty ve výdajích jsou podle nich většinou nutné a v příštích letech budou muset být ještě výraznější. Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil vidí jako potenciálně kontroverzní zachování plateb za státní zdravotní pojištěnce na loňské úrovni, podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně jde ale o součást "odcovidování" rozpočtu.

Témata:  státní rozpočet,  vláda ČR