Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda schválila na začlenění Ukrajinců do škol do srpna 5,2 miliardy

Vláda Petra Fialy ve Sněmovně
Vláda Petra Fialy ve Sněmovně
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Vláda schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol do letošního srpna zvýšení rozpočtu ministerstva školství o 5,2 miliardy korun. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou potřeba na zařazení dětí do běžných tříd, adaptační skupiny pro mateřské a základní školy a kurzy češtiny pro školáky i ukrajinské učitele.

V současnosti je podle ministra v ČR registrováno 125.000 ukrajinských uprchlíků ve věku od tří do 18 let. Uprchlíci mají povinnost se do 90 dnů přihlásit k povinné školní docházce. Sněmovna v první polovině března schválila rozpočet ministerstva školství ve výši 249,6 miliardy korun.

"Vláda schválila materiál, kterým do regionálního školství připutuje dalších až 5,2 miliardy korun, což jsou maximální výdaje na začlenění nových ukrajinských žáků a studentů ve věku tři až 18 let od mateřských škol až po střední školy," uvedl ministr.

Suma je podle něj rozdělená na tři části. „První částí jsou výdaje na žáky, kteří jsou zařazeni do běžných tříd,“ řekl. Náklady na tyto nové žáky se podle něj budou hradit z krajských rezerv, které se navýší o 900 milionů korun. Kolik dětí v běžných třídách je, zjišťuje nyní ministerstvo pomocí dotazníků, které v pondělí rozeslalo do škol. Data bude sbírat podle informací na webu do 7. dubna.

„Druhá věc jsou takzvané adaptační skupiny, tam může dojít k tomu, že to bude stát až 2,8 miliardy korun,“ řekl Gazdík. Ministerstvo podle něj bude peníze uvolňovat postupně podle toho, jaký bude o adaptační skupiny zájem. „My vyhlásíme v nejbližších dnech výzvu formou takzvaných šablon, o které se školy přihlásí,“ řekl. Adaptační skupiny budou podle něj hlavně pro děti ve věku mateřské a základní školy.

Třetí věcí, na kterou jsou podle něj potřeba finance, jsou jazykové kurzy češtiny. Budou pro ukrajinské děti i učitele, nebo studenty středních či vysokých škol, kteří potřebují studovat v ČR. „Výzvy bude ministerstvo školství v příštích dnech a týdnech postupně zveřejňovat a ty školy, které chtějí konat jazykové kurzy, se do nich mohou přihlásit,“ dodal ministr.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.

Témata:  vláda ČR uprchlíci školství

Související

Aktuálně se děje

23. května 2026 17:51

23. května 2026 11:30

Brněnský pochod smrti si připomínají stovky lidí. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ministr kultury Oto Klempíř

Na povrch vyplývá temná minulost ministra Klempíře. StB údajně udal i vlastní přítelkyni

Minulost současného ministra kultury Oty Klempíře spojená s komunistickou tajnou policií začíná vyplouvat na povrch v mnohem konkrétnějších obrysech. Skutečnost, že nynější šéf rezortu kultury spolupracoval s StB, sice není úplnou novinkou, jelikož se k tomuto životnímu období sám veřejně přiznal již v roce 2019 v pořadu Prostor X, nová zjištění publicistického pořadu Reportéři ČT však odhalují dosud neznámé a velmi kontroverzní detaily jeho tehdejších schůzek s řídícími agenty.