reklama

Tisíc korun by mělo být v základu výdělku a 400 korun na odměny. Učitelé by si měli polepšit o tři procenta a zdravotníci s platem do sedmé třídy o 1400 korun a nad ni o šest procent. Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) z koalice Spolu v neděli řekl, že takové nařízení by nová vláda zrušila. Podle něj je nespravedlivé přidávat všem zaměstnancům stejně, rozhodovat by měl výkon.

Podle původního návrhu měli všichni pracovníci veřejné sféry dostat do tarifu neboli základu výdělku 1400 korun. "Objemově se navyšují platy na jednoho zaměstnance na 1400 korun s tím, že tisíc korun jsme navrhli dát do tarifu a 400 korun do takzvaných pohyblivých složek... U učitelů jsme se dohodli, že porostou platy o tři procenta. Co se týče zdravotníků, tak nárůst o 1400 korun bude po dohodě ministra zdravotnictví s odboráři a pojišťovnami do sedmé platové třídy a od osmé platové třídy se navýší (plat) o šest procent," uvedla Schillerová. Kabinet podle ní schválil tři nařízení a navýšení platů - pro zaměstnance státu, pro ozbrojené složky a pro obranu.

Ministerstvo práce v podkladech pro vládu k nařízení o růstu výdělků ve veřejném sektoru uvádělo, že by přidání stálo státní rozpočet 9,79 miliardy korun a rozpočty krajů a obcí 3,83 miliardy Kč. Z veřejného zdravotního pojištění by bylo potřeba 2,37 miliardy korun.

Ministryně uvedla, že s částkou na přidání navržený rozpočet na příští rok počítá. Vznikající pětikoaliční vláda ale už ohlásila, že rozpočtový návrh přepracuje tak, aby schodek klesl o desítky miliard. Stanjura zmínil, že by se celková suma na platy zvedat neměla. I přes dnes schválené vládní nařízení tak zatím není jasné, zda příjmy ve veřejné sféře porostou a o kolik. "Co udělá příští vláda, to je její politická odpovědnost, to nebudu komentovat," uvedla Schillerová. Řekla, že přijetím nařízení chce dosavadní vláda "deklarovat, že slibu dostála".

Podle informačního systému o průměrném výdělku v prvním pololetí průměrný hrubý plat činil 43.232 korun. Více měly dvě pětiny pracovníků. Polovina lidí ve veřejné sféře vydělávala více než 39.950 korun. Odměny, příplatky a náhrady představovaly bezmála třetinu platu. Vysokoškolské vzdělání měla téměř třetina pracovníků, bakalářské a vyšší odborné dalších 12 procent. Hrubá mzda v soukromém sektoru byla 39.332 korun. Víc pobírala třetina zaměstnanců. Mediánový výdělek byl o téměř 7400 korun nižší než ve veřejné sféře, činil 32.590 korun. Odměny, příplatky a náhrady tvořily asi 29 procent mzdy. Vysokou školu mělo 16 procent pracovníků, vyšší odbornou a bakalářský titul pak pět procent.

Část podnikatelů si stěžovala na to, že růstu výdělků ve veřejném sektoru nedokáže konkurovat. Kritizovala také záměr přidávat plošně.

reklama