Prioritami rozpočtu jsou podle ministerstva financí úspory na provozu státu včetně propouštění úředníků, investice za 189 miliard korun, růst důchodů o 758 Kč měsíčně, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč, navýšení počtu pedagogů, policistů a vojáků nebo zmrazení platů státních zaměstnanců.

Proti letos schválenému rozpočtu má být podle ministerstva financí dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o 100 miliard korun, zejména díky zvýšení příjmů z daní o 57,5 miliardy korun. Dále jde o vyšší příjmy z EU a vyšší výběr pojistného a snížení výdajů zhruba o deset miliard korun. "Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi," uvedla Schillerová.

Podle střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí materiálu, by schodek rozpočtu v roce 2023 mohl činit 370 miliard korun a v roce 2024 pak 343 miliard korun. Minulý týden přitom Národní rozpočtová rada konstatovala, že plánovaná konsolidace veřejných financí je nedostatečná. "Zatímco ministerstvo hovoří o značné konsolidaci státního rozpočtu, ve skutečnosti je naplánován schodek ještě vyšší než v kritickém roce 2020," upozornila již dříve předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Obdobně se vyjádřili i ekonomové, podle kterých navržený schodek státního rozpočtu neodpovídá situaci veřejných financí ČR, které je potřeba stabilizovat. Hrozí tak podle nich zhoršení ratingu země a následné zvýšení výdajů na obsluhu státního dluhu.

Ministerstvo financí upozornilo, že v následujících týdnech budou pokračovat diskuse o zvýšení plateb do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce. "Zvýšení těchto plateb nebude mít vliv na rozpočtový schodek, a nebude-li v plném rozsahu kompenzáno vyššími daňovými příjmy s ohledem na akcelerující se ekonomický výkon v pro státní rozpočet klíčové červencové makroekonomické prognóze, bude výpadek řešen proporcionálními úsporami v jednotlivých kapitolách dle rozhodnutí vlády," uvedl úřad.

Z materiálu dále vyplývá, že daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 679,6 miliardy korun z letošních očekávaných 622,1 miliardy korun. V roce 2020 byly daňové příjmy rozpočtu 718,2 miliardy korun. Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok zůstat na letošních 31,6 procenta. Složená daňová kvóta vyjadřuje podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na hrubém domácím produktu.

Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun. Schválit a předložit Sněmovně musí kabinet návrh rozpočtu do konce září.