Debatu o formě pomoci podle něho koalice zatím neuzavřela, co nejefektivnější model hledají experti ministerstva práce a sociálních věcí. O tom, že by téma mělo zaznít na schůzi kabinetu, informoval Výborného podle jeho slov ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Téma je v tuto chvíli podle Výborného "jednak v režimu jednání v rámci koalice, jednak vlády". "Experti ministerstva práce a sociálních věcí hledají model, který by konkrétně pomohl rodičům rodinám s dětmi a osobám se zdravotním postižením, všechny ty segmenty vnímáme jako potřebné," uvedl. Cesty, jak těmto skupinám obyvatel pomoci, jsou podle Výborného různé, zmínil slevu na poplatníka, daňový bonus a rodičovský příspěvek. "Je třeba to propočítat, aby pomoc byla smysluplná, efektivní," uvedl. Konkrétnější odpovědi by podle něj mohly zaznít po středečním jednání kabinetu.

Jurečka návrhy zatím nepřiblížil. Řekl, že po seniorech jsou další ohroženou skupinou rodiče s dětmi, a to hlavně samoživitelky a samoživitelé. "Vidím tady dva nástroje, které můžeme buď zkombinovat, nebo je využít i separátně, a to je daňová sleva nebo nějaký benefit, který umíme poskytnout a zacílit především na děti v domácnostech, nebo je to případně otázka zvýšené rodičovské," řekl ministr práce před pár dny ČTK.

V úterý Jurečka zmínil případnou mimořádnou jednorázovou dávku. Bonus 400 až 800 korun pro domácnosti kvůli zdražování energií navrhli v březnu Piráti. Ministr už dřív mluvil také o příspěvku na mobilitu pro postižené.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v neděli v televizní debatě uvedl, že by vláda letos ještě jednou kvůli inflaci mohla zvýšit životní minimum, podle něhož se stanovuje nárok na některé dávky či jejich výše. Minimum se zvedlo od dubna o deset procent a pro samotného dospělého je 4250 korun, růst cen za sledované období byl ale vyšší. Podle zákona může vláda životní minimum zvýšit v řádném termínu od ledna, pokud za sledovanou dobu náklady na výživu a základní osobní potřeby vzrostou nejméně o pět procent. Částky může ale navýšit i mimořádně.

Rodičovská činí 300.000 korun. Naposledy se zvedla od ledna 2020, a to o 80.000 korun. V roce 2019 před zvýšením roční výdaje dosáhly 24,5 miliardy, loni při menším počtu vyplacených dávek 35,4 miliardy korun.

Příspěvek na mobilitu je pro lidi s průkazem ZTP či ZTP/P. Činí 550 korun měsíčně. Naposledy vzrostl o 150 korun od ledna 2018. Loni se na něm vyplatilo 1,7 miliardy. Daňová sleva na poplatníka je pro letošek 30.840 korun. Na první dítě by to mělo být 15.204 korun, na druhé 22.320 korun a na třetí a další pak 27.840 korun. U postižených dětí jsou slevy vyšší.

Premiér Petr Fiala (ODS) v sobotu na sjezdu KDU-ČSL uvedl, že kabinet musí důstojně zvládnout uprchlickou vlnu a pomoc občanům, kteří inflaci sami nezvládají. Už dřív členové vlády zmiňovali, že kabinet se kloní k cílené podpoře potřebných, ne k plošným krokům.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela podle vicepremiéra Víta Rakušana (oba STAN) zkraje příštího týdne přijde s komplexním návrhem a informacemi, jak lidem pomoci vzhledem k vysokým cenám energií. Na konci března Síkela oznámil, že ministři připravili balíček opatření kvůli zdražení energií, který obsahuje 13 kroků pro domácnosti, firmy i zvýšení energetické bezpečnosti ČR.

Inflace v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál rostly i ceny energií. Česká republika má třetí nejvyšší inflaci v EU.