Vláda zastropovala ceny na 6 Kč za kWh u elektřiny a 3 Kč za kWh u plynu

Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za jednu kilowatthodinu. Domácnost, která elektřinou i topí, by podle něj měla ušetřit až 111.000 korun za rok. Odhad ceny elektřiny bez stanovení stropu činil asi 12 korun za kWh, uvedl Rakušan.

Velkoobchodní cena elektrické energie v pátek končila na 496 eurech (12.150 Kč) za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur (24.100) Kč. Stát nyní určil maximální cenu silové elektřiny v přepočtu na jednu megawatthodinu 6000 korun, včetně regulované složky zaplatí zákazníci za jednu megawatthodinu od 7000 do 9000 Kč. Podle energetické společnosti ČEZ činí průměrná roční spotřeba elektřiny u domácnosti zhruba tři megawatthodiny. Ročně by tak průměrná domácnost po zastropování cen elektřiny zaplatila od 21.000 do 27.000 korun. V cenách, které byly na burzách koncem prázdnin, by domácnost zaplatila jen za silovou část elektřiny 72.300 korun ročně. V současné době tvoří regulovaná složka přibližně třetinu celkové ceny elektřiny, při jejím zdražování se tento poměr dále snižuje.

Podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) je ČR závislá například na dovozu ropy nebo plynu, protože tyto komodity ČR skoro neprodukuje. "Nelze tedy zakázat vývoz elektřiny a přitom se spoléhat na to, že k nám okolní státy nechají proudit plyn a ropu," řekla Pekarová Adamová. Pokud ČR potřebuje solidaritu s dovozem těchto komodit, musí být solidární také s vývozem elektřiny, uvedla.

Za stejné maximální ceny budou nakupovat i veřejné instituce, uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Stát má podle něj již nyní možnost mít státního obchodníka pod ministerstvem financí, cílem je ale mít tohoto obchodníka pod ministerstvem průmyslu a obchodu.

Vláda pro pomoc domácnostem s vysokými cenami energií již dříve schválila takzvaný úsporný tarif. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) bude v letošním roce pokračovat v původně schválené podobě. "Bez ohledu na tato opatření, která začnou platit," řekl Síkela. V příštím roce by ale mohla být již pomoc adresnější tam, kde by nestačilo opatření stanovující strop cen energií, uvedl Síkela. Platí, že stát počítá s odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje od letošního října a po celý příští rok.

Stanjura: Za zastropování cen energií dá stát maximálně 130 miliard korun

Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu, jak o něm dnes rozhodla vláda, vyčíslil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na maximálně 130 miliard korun. Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, uvedl dnes Stanjura po mimořádném jednání kabinetu.

Výnos z daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, očekává Stanjura v příštím roce ve výši 70 miliard korun. Platit by podle něj měla tři roky. Pokud ovšem pominou externí okolnosti, které vedou k vysokým ziskům, daň podniky nezaplatí, přestože opatření bude dále platné, vysvětlil. Dále řekl, že vláda dnes plán daně probírala, české řešení musí ale zohlednit či doplnit evropské, které by měla Evropská komise představit v úterý nebo ve středu.

"Díky panu ministru průmyslu (Jozef Síkela za STAN) ta jednání jsou velmi intenzivní v posledních několika dnech a není žádný důvod ty dva dny nevydržet k tomu, abychom rozhodli," uvedl Stanjura. Může se podle něj ovšem ukázat, že česká vláda bude potřebovat třeba ještě týden na zavedení evropského řešení.

Stanjura dříve mluvil o tom, že daň z neočekávaných zisků vláda zvažuje u energetických firem, bank a rafinérií. "Každý sektor, který nakonec vláda vybere, bude mít nějaký vstupní parametr. Nebude to platit pro každého malého výrobce elektrické energie, stejně tak to nebude platit pro každou banku," řekl dnes.

Ministři pro energetiku zemí Evropské unie se v pátek dohodli, že by bylo vhodné na pomoc spotřebitelům využít neočekávané zisky výrobců energie z levnějších zdrojů.

V případě dopadů za zastropování cen energií na státní rozpočet Stanjura doufá, že bude částka nižší než 130 miliard korun. Vláda dnes rozhodla, že jedna kilowatthodina (kWh) silové elektřiny bude stát nejvýše šest korun a v případě plynu to budou tři koruny včetně DPH. "Nikdo není schopen to v této chvíli přesněji spočítat. Jestli někdo tvrdí, že ví přesně, jaké budou ceny energií po celý příští rok a je schopen to porovnávat s tou naší zastropovanou cenou, tak prostře lže," řekl.

Stanjura dále zdůraznil, že zastropování cen energií bude mít výrazný protiinflační efekt, což je podle něj ve prospěch jiných výdajů státního rozpočtu.

Fiala očekává, že Sněmovna vládní opatření k cenám energií podpoří

Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že Sněmovna na pátečním zasedání schválí dnes představená vládní opatření kvůli cenám energií. Kabinet dnes oznámil, že stanoví maximální ceny elektřiny a plynu. Fiala po zasedání ministrů novinářům řekl, že pokládá zvolené řešení za nejlepší, nejvhodnější a nejefektivnější. Očekával by, že ho podpoří i opoziční strany.

Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci, by měli platit za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu.

Cenový strop umožní zavést novela energetického zákona v případě "mimořádné tržní situace", uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Novelu dnes přijala vláda, zrychleně ji bude třeba schválit ve Sněmovně a poté v Senátu. Po podpisu prezidenta začne platit zveřejněním ve Sbírce zákonů, doplnil Síkela.

Svolat poslaneckou schůzi k vládním návrhům proti vysokým cenám energií bude možné až potom, co je Sněmovna obdrží. Koalice je chce v pátek projednat zrychleně ve stavu legislativní nouze. Senát by se k předlohám měl sejít v polovině příštího týdne. "Očekávám, že Poslanecká sněmovna naše návrhy schválí, pokládám to za velice důležité," uvedl Fiala.

Nepředpokládá, že by mohly předlohy narazit na vážný odpor. "Očekával bych, že toto by měla podpořit i opozice," uvedl. Návrhy pokládá za nejlepší, nejvhodnější a nejefektivnější řešení, které mohl kabinet nyní zvolit. "Přinesou občanům i firmám klid a jistotu v této velmi nejisté době," míní.

Dnešní mimořádné večerní jednání vlády o energetice trvalo přes tři hodiny. Oznámit výsledky dorazili předsedové všech koaličních stran včetně šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, která coby předsedkyně Sněmovny není členkou kabinetu. Ve středu by se měl kabinet na řádném jednání k energetice vrátit, ministři přislíbili představit řešení pro průmysl.

Řešení vysokých cen energií pro průmysl představí vláda ve středu

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) připravuje řešení pro průmysl v důsledku vysokých cen energií. Představí ho ve středu po jednání se zástupci odvětví. Fiala to dnes řekl po mimořádném zasedání kabinetu. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s profesními svazy o vhodných opatřeních pro průmysl jednal už dnes odpoledne.

Svaz průmyslu a dopravy o víkendu uvedl, že nejpozději v říjnu by ministerstvo průmyslu a obchodu mělo vypsat podporu vytvořenou na základě dočasného krizového rámce, který členským státům umožnil okamžitou pomoc firmám v důsledku drahých energií a protiruských sankcí.

Síkela dnes řekl, že dokončuje podporu pro velké firmy právě na základě dočasného krizového rámce. Obecně se na tom shodl na dnešním jednání se zástupci průmyslu, dodal. Počítá s kompenzacemi poklesu zisku, respektive kompenzacemi způsobených ztrát kvůli drahé elektřině a plynu. Dočasný krizový rámec zatím platí do konce tohoto roku. Síkela věří, že by Evropská komise mohla schválit jeho prodloužení až do konce příštího roku. Vznikl by tak podle něj prostor k vyjednání podpory i pro další podnikatele, kteří na pomoc za stávajících podmínek nedosáhnou.

Mezi hlavní požadavky zaměstnavatelských svazů patří dále dokončení a schválení konkrétního nařízení ke kurzarbeitu a předložení scénářů zajištění dodávek plynu s uvedením postupů a předpokladů, kdy a za jakých podmínek bude přistoupeno k vyhlašování odběrových stupňů. Svaz průmyslu uvedl, že spolu s pomocí podle dočasného krizového rámce je třeba přijmout všechna tato opatření.

Témata:  vláda ČR,  energetika,  Petr Fiala ,  Zbyněk Stanjura