Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vnitro podle Rakušana opět navrhne využitelnost informací tajných služeb u soudu

Ministerstvo vnitra
Ministerstvo vnitra
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Ministerstvo vnitra se podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) vrátí k novele, která by umožnila využívat v trestním řízení informace získané zpravodajskými službami. Rakušan to dnes uvedl na twitteru v souvislosti s případem dlouholetého zaměstnance ministerstva zahraničí, který podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) spolupracoval s ruskou civilní rozvědkou (SVR) a vynášel jí tajné informace.

Na případ zaměstnance ministerstva zahraničí upozornil web Deníku N s odkazem na premiéra Petra Fialu (ODS), ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) i BIS. Muž musel ministerstvo podle Deníku N opustit. Trestní stíhání však znemožňuje podle zdroje Deníku N fakt, že nelze využít zpravodajské informace před soudem.

Podle nynějších předpisů mohou zpravodajské služby upozornit orgány činné v trestním řízení na to, že některé osoby páchají trestnou činnost. Policie pak může zahájit řízení a opatřit vlastní důkazy. Využívání zpravodajských informací omezuje mimo jiné rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2008, které konstatovalo, že odposlechy tajných služeb nedosahují "garančních kvalit, které vyžaduje trestní řád". V řízení je tak nelze použít, protože ve smyslu trestního řádu nebyly získány zákonným způsobem.

Ministerstvo vnitra pod vedením Jana Hamáčka (ČSSD) v listopadu 2019 prosadilo ve vládě novelu, která by umožnila informace získané zpravodajskými službami v trestním řízení využívat jako důkazy. Použitelnost informací tajných služeb měla omezit na případy, kdy budou obsahovat významné skutečnosti pro trestní řízení, které by šlo jiným způsobem obtížně zjistit. "Typicky půjde o informace získané odposlechy za určitých jedinečných okolností, které se již nemusí opakovat," uváděla důvodová zpráva.

Předloha měnící zákon o policii a další předpisy se však následně ve Sněmovně nedostala ani přes první čtení. Kritice ji tehdy podrobila v otevřeném dopise padesátka právníků, kteří upozorňovali, že informace od zpravodajských služeb se získávají mimo standardní procesy a jejich pravost a věrohodnost nelze obvykle přezkoumat. Nynější šéf poslanců vládní ODS Marek Benda tehdy v pozici opozičního politika hovořil o hrozbě vzniku nové Státní bezpečnosti (StB). "Zákon vnímám jako snahu smíchat vyšetřovací a zpravodajskou funkci pod hlavičku tajných služeb," uvedl tehdy Benda.

Rakušan dnes v souvislosti s případem zaměstnance MZV ocenil kvalitní práci tajných služeb. "Máme ale dluh. Informace zpravodajských služeb se nemohou používat jako důkaz v trestním řízení. Napravíme to a předložíme změnu zákona," uvedl.

Předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) ČTK napsal, že současnou úpravu považuje za vyváženou a funkční. "BIS standardně předává v daných případech informace orgánům činným v trestním řízení. Pak je to na nich, to je dělba rolí," uvedl.

Novelu před třemi lety podpořili ředitelé Vojenského zpravodajství Jan Beroun i BIS Michal Koudelka. Upozornili ale i na rizika. "Je na to třeba nahlížet z pohledu společnosti, jestli má zájem na tom, aby se pachatel určité trestné činnosti dostal k soudu," řekl tehdy Beroun. Možnost by se podle něj měla týkat pouze vybraných trestných činů, konkrétně terorismu a špionáže. Při využití informací tajných služeb u soudu by mohlo také na druhou stranu hrozit, že by rozvědky nemohly vyhovět soudu při žádosti o odhalení jejich postupů, prostředků a lidí, kdyby to ohrožovalo zákonné zájmy tajných služeb.

Témata:  Ministerstvo vnitra České republiky

Související

Aktuálně se děje

9:11

Martin Dejdar v neprobádaných vodách. Nová kniha odhalí mnohá tajemství

Všichni známe Martina Dejdara především jako skvělého herce či dabéra. On se však nyní rozhodl vydat do neprobádaných vod. Vychází mu totiž biografická kniha, ve které se lidé dozvědí mnohá tajemství. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy