Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Volby by vyhrálo Babišovo ANO. Pohoršilo si, ale stále jasně vede

Volby, ilustrační fotografie.
Volby, ilustrační fotografie.
Foto: Fero Deák / INCORP images

Opoziční hnutí ANO si nadále drží podporu třetiny voličů, i když si v novém průzkumu agentury STEM oproti předchozímu šetření nepatrně pohoršilo. Do Poslanecké sněmovny by se aktuálně dostalo sedm kandidujících subjektů. 

ANO by podpořilo 33,7 respondentů aktuálního průzkumu STEM pro stanici CNN Prima News. Podpora opozičního hnutí vedeného expremiérem Andrejem Babišem se snížila bez desetiny o dvě procenta, ale na umístění na první pozici tento pokles nic nezměnil.

Dvouciferného výsledku by dosáhly i subjekty, které tvoří současnou vládní koalici. Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) by volilo 17,3 % voličů. Hnutí Starostové a nezávislí se aktuálně těší podpoře 10,6 procenta. 

Do Sněmovny by se dostaly ještě čtyři další strany či hnutí, například opoziční SPD (8,9 %) a Piráti (6,9 %). Návrat by se pod značkou hnutí Stačilo (5,9 %) povedl komunistům. Do dolní komory parlamentu by se vůbec poprvé dostali i Motoristé (5,3 %).

Poměrně hluboko pod pětiprocentní hranicí zůstávají další aspiranti na zisk poslaneckých mandátů. Pod třemi procenty se nachází hnutí Přísaha (2,9 %) i sociální demokraté (2,7 %). 

V Česku se naposledy konaly volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021. Vyhrála koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) se ziskem 27,79 procenta před druhým ANO, které obdrželo 27,12 procenta hlasů. 

Témata:  volby průzkumy Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

27. července 2026 17:23

Bude to trvat zhruba týden. Meteorologové naznačili, co nás čeká

Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Babiš pod tlakem. V Evropě už obnovují regulace cen pohonných hmot

Evropa se kvůli opětovnému zdražování ropy a pohonných hmot vrací k mimořádným zásahům do trhu. Ne vždy jde přímo o stanovení maximální ceny u čerpacích stanic. Některé země zastropovávají maloobchodní ceny nebo marže, jiné snižují spotřební daně či administrativně omezují zdražování. Společným jmenovatelem je snaha zabránit tomu, aby další energetický šok rychle zasáhl domácnosti, dopravu, inflaci a konkurenceschopnost průmyslu.