Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Volby by vyhrálo Babišovo ANO. Pohoršilo si, ale stále jasně vede

Volby, ilustrační fotografie.
Volby, ilustrační fotografie.
Foto: Fero Deák / INCORP images

Opoziční hnutí ANO si nadále drží podporu třetiny voličů, i když si v novém průzkumu agentury STEM oproti předchozímu šetření nepatrně pohoršilo. Do Poslanecké sněmovny by se aktuálně dostalo sedm kandidujících subjektů. 

ANO by podpořilo 33,7 respondentů aktuálního průzkumu STEM pro stanici CNN Prima News. Podpora opozičního hnutí vedeného expremiérem Andrejem Babišem se snížila bez desetiny o dvě procenta, ale na umístění na první pozici tento pokles nic nezměnil.

Dvouciferného výsledku by dosáhly i subjekty, které tvoří současnou vládní koalici. Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) by volilo 17,3 % voličů. Hnutí Starostové a nezávislí se aktuálně těší podpoře 10,6 procenta. 

Do Sněmovny by se dostaly ještě čtyři další strany či hnutí, například opoziční SPD (8,9 %) a Piráti (6,9 %). Návrat by se pod značkou hnutí Stačilo (5,9 %) povedl komunistům. Do dolní komory parlamentu by se vůbec poprvé dostali i Motoristé (5,3 %).

Poměrně hluboko pod pětiprocentní hranicí zůstávají další aspiranti na zisk poslaneckých mandátů. Pod třemi procenty se nachází hnutí Přísaha (2,9 %) i sociální demokraté (2,7 %). 

V Česku se naposledy konaly volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021. Vyhrála koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) se ziskem 27,79 procenta před druhým ANO, které obdrželo 27,12 procenta hlasů. 

Témata:  volby průzkumy Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

15. září 2025 9:05

Zemřel Václav Žák (†80), někdejší poslanec či předseda RRTV

Česko zasáhla ještě o víkendu smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřel politik, exposlanec a bývalý předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák. Za minulého režimu byl signatářem Charty 77.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Energetika, ilustrační fotografie.

Komentář

Kdy fixovat ceny energií? Vyplatí se sledovat i vývoj v Německu

Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu dnes klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu. Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem posečkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?