Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes řekl, že se neobává, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. Podle Kysely by bylo vhodné, aby kabinet doplnil návrh ještě dalšími, koncepčnějšími kroky, aby odrazil námitku, že všechny problémy přehodil na některé subjekty.

Připravovaná daň měla původně platit pro roky 2023 až 2025, podle dohody koaličních stran by však měla nakonec dopadnout i na rok 2022. "Věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie a pokud takto budeme postupovat i my, tak je to věc, která je samozřejmě dobře prokonzultovaná s právníky," uvedl Jurečka. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.

Kysela ČTK napsal, že kvalifikovanou odpověď by musel opřít o přesný obsah vládního návrhu, který je třeba propojit s judikaturou Ústavního soudu. Zmínil však, že zásady právního státu vznikaly jednak v období klidu, jednak v reakci na krize. "Otázkou tudíž je, nakolik všechny či některé zásady a v jaké míře obstojí i ve výjimečných situacích," uvedl.

Současná krize podle něj ohrožuje společenskou smlouvu spočívající v přesvědčení, že demokracie je dobrá, užitečná a efektivní forma správy věcí veřejných, pokud by nechala padnout do bídy významnou část populace, i když tu "zdroje jsou". "Státy mají široké uvážení, co a jak zdaní. Evidentní je, že se objevily extrémní zisky, aniž by se o ně příslušný segment trhu nějak zvláště zasloužil," konstatoval.

Podobné kroky jako česká vláda podle něj činí i další státy. "O zvláštním zdanění se už nějakou dobu mluví, zjevně bude schváleno a vyhlášeno ještě letos, takže v momentu řádného plnění daňové povinnosti za rok 2022 již půjde o účinný zákon z roku předchozího," dodal Kysela. Podotkl, že i po takovém zdanění zůstanou zisky vyšší než v běžném roce.

Před Ústavním soudem může podle něj skončit v zásadě vše. "Ale nezdá se mi, že by byl návrh nutně předurčen ke zrušení. Bylo by však dobré, kdyby vláda dělala i něco dalšího, koncepčnějšího, aby odrazila námitku, že všechny problémy přehodila na několik subjektů, u veřejnosti třeba nepříliš populárních," dodal Kysela.