"Netvrdím, že naše armáda má být výrazně expediční. Uznávám princip teritoriální obrany, ale pokud neseme spoluodpovědnost i jako členové NATO za světovou, a nikoli pouze vlastní bezpečnost, pak účast našich vojáků na těchto misích je nezastupitelná," řekl Zeman.

Prezident od počátku kritizoval odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu, po kterém loni radikální islamistické hnutí Tálibán obsadilo prakticky celou zemi. "Čím dříve si uvědomíme, že tato porážka NATO, největší v jejích moderních soudobých dějinách, je skutečnou porážkou, a nikoli pouze taktickým ústupem, tím lépe pro světovou bezpečnost," poznamenal prezident.

Zeman zopakoval plnou podporu Ukrajině v boji s ruskou agresí. Zapomínat se ale podle něj nesmí ani na dalšího nepřítele, a to mezinárodní terorismus. "I v 21. století může náboženská nenávist vést k výrazným teroristickým konfliktům, kterým zatím bohužel nedokážeme dostatečně čelit, a jejichž význam a riziko si dokonce často ani příliš neuvědomujeme," doplnila hlava státu.

Prezident také uvedl, že několik let za sebou doporučoval dozbrojení armády bezpilotními prostředky, tedy drony. Podle něj je vidět i na současné situaci na Ukrajině, že jsou účinné. Ocenil, že ministerstvo obrany chce koupit bojové drony Heron 1 z Izraele. Podle předběžných tržních konzultací budou stát 2,7 miliardy korun včetně DPH, řekla v srpnu ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Zeman při svém posledním vystoupení na velitelském shromáždění armády ve funkci prezidenta zavzpomínal mimo jiné i na své premiérské období. Uvedl, že po čtyři roky jeho vlády činily výdaje na obranu přes dvě procenta hrubého domácího produktu a armáda se profesionalizovala.