reklama

Evropský blok se už od léta snaží najít shodu na parametrech mechanismu, jenž by předešel výraznému zdražování plynu pro domácnosti a firmy, které negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. Dosavadní pokusy však narazily na nejednotu členských států. Velká skupina zemí včetně Španělska, Itálie či Polska tlačila na co nejnižší cenu spouštějící nouzovou brzdu. Několik zemí v čele s Německem naproti tomu v obavách ze zvýšení poptávky a nedostatku dodávek dosud zavedení stropu oponovalo a chtělo do návrhu prosadit co nejjednodušší automatickou deaktivaci.

"Já bych byl velmi rád, kdybychom našli řešení, na kterém se shodnou všechny členské státy. Obávám se ale, že to nebude úplně možné, a že mým úkolem bude dosáhnout rozhodnutí, které schválí kvalifikovaná většina členských států," řekl novinářům před jednáním Síkela. České předsednictví se podle něho pokoušelo vyjít při úpravách návrhu vstříc všem zemím a dosáhnout jednomyslnosti.

Výchozí kompromisní návrh, s nímž dnes budou ministři pracovat, počítá podle informací ČTK s aktivací stropu při překročení ceny 188 eur (4556 Kč) za megawatthodinu (MWh) na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF). To je výrazně méně, než 275 eur z původního návrhu Evropské komise. Pokud bude cena plynu překračovat zmíněný práh tři dny a stejně dlouhou dobu se bude nejméně o 35 eur lišit od průměrné světové ceny zkapalněného zemního plynu (LNG), zakáže se na TTF obchodování nad tímto stropem.

Spolu s dlouho dohadovaným mechanismem by dnes měli ministři schválit i předjednané společné nákupy plynu, solidární poskytování dodávek v nouzi a jednodušší povolování projektů výroby energie z obnovitelných zdrojů.