Zároveň by bylo podle něj prospěšné, posunout některá další opatření vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu, takzvaného Green Dealu, o jeden až tři roky. Pomohlo by to v současné situaci, kdy Ukrajina válčí s Ruskem, jsou ohroženy dodávky potravinářských komodit ze zahraničí a zvyšují se ceny energií i dalších zemědělských vstupů, uvedl.

"Já bych se za to stavěl. Překvapilo mne, kolik ekologických organizací se proti tomuto opatření ohradilo. Jsme ve velmi nejisté době, kolik pšenice a potravin z Ukrajiny bude. Nikdo to nedokáže spočítat," řekl Sedláček. Podle něj má na výsledky hospodaření vliv také počasí. "V této době nejistoty bych nechal osít každý hektar půdy. Až se svět uklidní, můžeme zase začít myslet na biodiverzizu a na přírodu, ale já bych na prvním místě myslel na lidi," dodal.

Tři procenta orné půdy měla být od příštího roku původně ponechána ladem, aby se zvýšila přírodní biodiverzita. Nedávno Evropská komise a poté české ministerstvo zemědělství odsunuly platnost tohoto opatření do roku 2024.

Z Ukrajiny se do Česka dováží hlavně slunečnicový a řepkový olej a kukuřice, obiloviny jen okrajově. Ukrajina však dodává velké množství obilovin na Střední východ a do některých afrických zemí. "Tam bude obilí určitě chybět. Už nyní nakupují v Evropě. Vloni běžné ceny, které zemědělci dostávali za tunu pšenice, byly mezi 4500 až 5500 korun, v dnešní době se tuna ještě nesklizené pšenice prodává za 8000 až 10.000 korun. To se určitě projeví v nárůstu cen potravin," řekl Sedláček.