Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemřel italský herec Paolo Villaggio. Proslavila ho role účetního Fantozziho

Náboženství, ilustrační fotografie
Náboženství, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Řím - Známý italský herec, komik, režisér a spisovatel Paolo Villaggio, jehož proslavily filmy o smolařském účetním Fantozzim, zemřel dnes ráno ve věku 84 let. Na facebooku to oznámila jeho dcera Elisabetta.

Villaggio se narodil 31. prosince 1932 v Janově a než se dostal k filmu přes kariéru kabaretního umělce, strávil pět let nezáživnou úřednickou prací. Již delší dobu byl podle médií nemocný a naposledy se léčil v římské nemocnici Gemelli.

Proslul svými komediálními rolemi. Popularitu získal v sedmdesátých a osmdesátých letech především sérií filmů o bankovním účetním Ugovi Fantozzim, k nimž napsal i námět. Natočil ale i náročnější filmy s významnými režiséry. Hrál například v posledním díle slavného Federica Felliniho Hlas luny a hlavní roli obsadil i ve filmu Maria Monicelliho Drazí, zatracení přátelé.

Villaggio byl ale i spisovatelem. Je autorem více než 20 románů a povídek.

Na filmovém festivalu v Benátkách v roce 1992 dostal Zlatého lva za celoživotní dílo. V roce 2000 dostal obdobnou cenu, Zlatého leoparda, na mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu.

Témata:  herci úmrtí

Související

Aktuálně se děje

18. dubna 2026 19:24

Írán opět znemožňuje svobodnou plavbu Hormuzským průlivem

Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

StarDance XIII

Letošní StarDance bude tou poslední? Změna financování ČT může pohřbít i další populární soutěž

Návrh ministra Oty Klempíře na zásadní změnu ve financování České televize a Českého rozhlasu vyvolal vlnu diskusí mezi odborníky i veřejností. Koalice totiž v úterý představila plán na úplné zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení přímými platbami ze státního rozpočtu. Tento krok by pro obě instituce znamenal nejen ztrátu finanční autonomie, ale také citelný zásah do jejich celkových rozpočtů, které by se podle nového modelu měly výrazně ztenčit.