Svět se ocitá uprostřed „dekády smrtícího horka“, přičemž rok 2024 se stal pomyslným vrcholem desetiletí s bezprecedentními teplotami, jak uvádí Organizace spojených národů. Generální tajemník OSN António Guterres ve svém novoročním projevu zdůraznil, že deset nejteplejších let v historii měření se odehrálo během poslední dekády, včetně právě končícího roku.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se rok 2024 stal nejteplejším v historii měření a završil období, kdy lidská činnost výrazně přispěla k nárůstu teplot, zhoršení klimatických extrémů a k rekordním koncentracím skleníkových plynů. Tyto faktory uzamykají další oteplování a zajišťují, že se klimatická krize bude dále prohlubovat.
„Oficiálně můžeme potvrdit, že jsme právě prožili dekádu smrtícího horka. Deset nejteplejších let bylo zaznamenáno v posledních deseti letech, včetně roku 2024,“ uvedl Guterres. „Jedná se o klimatický rozpad v reálném čase. Musíme okamžitě opustit tuto cestu k záhubě a začít jednat. Rok 2025 musí být rokem, kdy země nasměrují svět k bezpečnější budoucnosti skrze dramatické snížení emisí a podporu přechodu na obnovitelné zdroje energie. To je nezbytné a proveditelné.“
Generální tajemnice WMO Celeste Saulo upozornila, že každé zvýšení teploty má zásadní dopad, který přispívá k častějším klimatickým extrémům. „Teplota je jen částí obrazu. Tento rok jsme zažili rekordní srážky, ničivé záplavy a ztráty na životech ve velkém počtu zemí, což přineslo tragédii komunitám na všech kontinentech,“ uvedla Saulo.
K extrémním jevům patřily také tropické cyklóny, které způsobily obrovské škody na životech i ekonomice. Nejnovější příklad představují ničivé dopady cyklónu v zámořském francouzském departementu Mayotte v Indickém oceánu. Intenzivní vlny veder zasáhly desítky zemí, přičemž teploty překročily 50 °C hned několikrát. Devastující byly také lesní požáry, které zanechaly spálenou krajinu a ztráty na majetku.
Zpráva Světové meteorologické organizace zdůraznila, že klimatická změna intenzifikovala 26 z 29 zkoumaných extrémních jevů roku 2024. Tyto události zabily nejméně 3 700 lidí a připravily o domov miliony dalších. Podle vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) a organizace Climate Central přidala klimatická změna v roce 2024 dalších 41 dní nebezpečného horka.
„S rostoucími globálními teplotami a zhoršujícími se extrémními událostmi roste potřeba mezinárodní spolupráce. Musíme společně pracovat na minimalizaci rizik spojených s intenzivními vlnami veder a dalšími klimatickými extrémy,“ uzavřela WMO.
Svět nyní stojí na rozcestí. Rok 2025 se stává klíčovým milníkem, kdy musí jednotlivé země přijmout rázná opatření ke snížení emisí a zajistit přechod na obnovitelné zdroje energie. Jak uvádí Guterres, tato transformace je nejen nezbytná, ale také plně proveditelná. Přesto zůstává otázkou, zda politická vůle dokáže držet krok s naléhavostí klimatické krize.
Témata: klimatická změna, počasí, António Guterres
Související
7. dubna 2026 14:09
18. září 2025 20:53
8. července 2025 14:34
3. července 2025 18:50
25. června 2025 21:48
21. června 2025 12:15
