Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč jsou vlny veder v Evropě stále častější? Globální oteplování je jen jeden faktor

Počasí v létě
Počasí v létě
Foto: Pixabay

Francie před dvěma měsíci zažila nejteplejší květen v historii, v některých městech byly naměřeny rekordní hodnoty. Minulý měsíc ji opět zasáhla jarní vlna veder, která postihla také Španělsko, Itálii a další země. Tento měsíc pak extrémně vysoké teploty registrovalo Polsko a další části východní Evropy.

Nyní teploty v celé Evropě opět stoupají a od Španělska až po Britské ostrovy dosahují rekordních hodnot nebo se jim blíží a šíří se dál na východ. V mnoha zemích zuří lesní požáry a velkou část kontinentu sužuje dlouhotrvající sucho. A do konce léta zbývají ještě dva měsíce, napsal deník The New York Times (NYT).

Vědci tvrdí, že přetrvávající extrémní horka již letos odpovídají určitému trendu. Vlny veder v Evropě podle nich přibývají co do četnosti a intenzity rychleji než téměř v kterékoli jiné části planety, včetně západní části Spojených států.

Globální oteplování hraje roli, stejně jako v případě vln veder po celém světě, protože teploty jsou v průměru asi o 1,1 stupně Celsia vyšší než na konci 19. století, než se rozšířily emise oxidu uhličitého a dalších plynů, které teplo zadržují. Kromě toho však existují i další faktory, z nichž některé se týkají atmosférické cirkulace vzduchu a oceánů, jež mohou způsobit, že se Evropa stane ohniskem vln veder.

Žádné dvě vlny veder nejsou úplně stejné. Současné spalující teploty, které v pondělí zasáhly Anglii a Wales, byly částečně způsobeny oblastí nízkého tlaku vzduchu ve vyšších hladinách, která se již několik dní zdržuje u pobřeží Portugalska.

Oblasti nízkého tlaku mají tendenci přitahovat vzduch směrem k sobě. V tomto případě zóna nízkého tlaku neustále přitahuje vzduch ze severní Afriky směrem k sobě a do Evropy. "Pumpuje horký vzduch na sever," řekl Kai Kornhuber, výzkumný pracovník ze zemské laboratoře Lamonta-Dohertyho, která je součástí Kolumbijské univerzity.

Kornhuber se podílel na studii publikované tento měsíc, která zjistila, že vln veder v Evropě v posledních čtyřiceti letech přibylo, a která tento nárůst přinejmenším částečně spojila se změnami v tryskovém proudění. Výzkumníci zjistili, že k mnoha vlnám veder v Evropě dochází v době, kdy se tryskové proudění dočasně rozdělí na dvě části a mezi oběma větvemi zůstane oblast slabých větrů a vysokého tlaku vzduchu, která je příznivá pro hromadění extrémního vedra.

Efi Rousiová, vedoucí pracovnice Postupimského institutu pro výzkum klimatu v Německu a hlavní autorka studie, uvedla, že současná vlna veder zřejmě souvisí s těmito případy "dvojitého proudění", které podle ní nad Evropou trvá již dva týdny. To podle Rousiové mohlo vést k vytvoření odříznuté tlakové níže, a také k oblasti slabých větrů nad Evropou, která umožnila dlouhé trvání veder.

Mohou existovat i další důvody, proč se v Evropě objevuje více déle trvajících vln veder, i když některé z nich jsou v současné době předmětem vědeckých diskusí. Přirozená proměnlivost klimatu může ztěžovat vyčlenění konkrétních vlivů, řekla Rousiová.

Kornhuber uvedl, že určitou roli může hrát oteplování v Arktidě, které probíhá mnohem rychleji než v jiných částech světa. S rychlejším oteplováním Arktidy se snižuje teplotní rozdíl mezi ní a rovníkem. To vede k poklesu letních větrů, což má za následek, že se povětrnostní systémy déle udrží.

Existují také náznaky, že změny v jednom z hlavních světových oceánských proudů - v takzvané Atlantické jižní cirkulaci (AMOC) - mohou ovlivnit evropské klima. Rousiová v loňském roce publikovala článek, který pomocí počítačových simulací ukázal, že oslabení tohoto proudu v důsledku oteplování světa způsobí změny v atmosférické cirkulaci vzduchu a povede k sušším létům v Evropě.

Stejně jako v jiných částech světa může vlna veder v Evropě zvýšit pravděpodobnost výskytu dalších vysokých teplot ve stejné oblasti, protože vysušuje půdu.

Pokud je v půdě určitá vlhkost, část sluneční energie se spotřebuje na odpařování vody, což vede k mírnému ochlazení. Když však jedna vlna veder zlikviduje téměř veškerou půdní vlhkost, při příchodu další vlny horkého vzduchu už se z půdy odpařuje jen málo. Více sluneční energie tak spálí povrch a zvýší teplo.

Témata:  počasí

Související

Aktuálně se děje

18. července 2025 8:22

Svět adrenalinového sportu truchlí. Felix Baumgartner zahynul při paraglidingu

Rakouský extrémní sportovec Felix Baumgartner, jenž před necelými třinácti lety seskočil ze stratosféry, tragicky zahynul ve věku 56 let. Osudnou se mu stala čtvrteční nehoda při paraglidingu ve městě Porto Sant'Elpidio v Itálii. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy