Nízké hladiny řek oslabily schopnosti hydroelektráren generovat energii, což na řadě míst vedlo k uzavření továren, omezení otvírací doby obchodů či vypnutí klimatizace v kancelářských budovách, píší agentura Reuters a zpravodajský server BBC News.

Vlna veder trvá v Číně již přes 70 dní, což je nejvíce v historických záznamech. Nejhůře postižena je oblast kolem nejdelší čínské řeky Jang-c’-ťiang. Zhruba 30 procent z 600 meteorologických stanic podél řeky zaznamenalo v posledních dnech rekordní teploty.

Čínská finanční metropole Šanghaj, ležící v deltě Jang-c’-ťiangu, vypnula osvětlení nejznámějších památek včetně televizní věže zvané Perla Orientu, město Lu-čou ve snaze o úsporu elektřiny nyní nechává pouliční osvětlení zhasnuté zcela.

Nejrozsáhlejší čínské sladkovodní jezero Pcho-jang-chu v provincii Ťiang-si se zmenšilo o 75 procent, sdělily místní úřady. To dělá velké starosti zemědělcům, kteří na vodu z jezera spoléhají při zavlažování svých polí a úrody.

Zemědělské úřady ve městě Čchung-čching, které sousedí s provincií S'-čchuan, rovněž přijaly nouzová opatření na ochranu zvířat z více než 5000 prasečích velkofarem, které čelily v důsledku horka velkým problémům, informovala čínská státní média.

"Škody na úrodě a nedostatek vody se mohou rozšířit i do souvisejících odvětví, což může vést k zásadnímu nárůstu cen či v nejhorším případě k potravinové krizi," uvedl profesor Lin Čung působící na univerzitě v Hongkongu.

Provincii S'-čchuan a město pod úřední správou Čchung-čching sužují rovněž požáry vegetace. Jeden z místních obyvatel Čang Žung-chaj uvedl, že po čtyřdenním požáru v horské oblasti okresu Ťiang-ťin byly přerušeny dodávky vody i elektřiny. "Lidé musí ujít deset kilometrů, aby si nabili telefon," prohlásil.

Na fotografiích zveřejněných na sociální síti Weibo, která je čínskou obdobou twitteru, bylo vidět obyvatele Čchung-čchingu a S'-čchuanu, jak při čekání na povinné testy na koronavirus trpí vedrem a někteří dokonce omdlévají, napsala agentura Reuters.