Škodí veganství a vegetariánství zdraví? Nové studie odhalují zajímavé údaje

Člověk je všežravec tuto nálepku má od nepaměti. Už naši předci v době kamenné věděli, že stejně jako ke svému životu potřebují maso, nasytí je i bobule a jiné dostupné rostoucí potraviny. Faktem je, že v minulosti bylo o jídlo kolikrát nouze a lidé si zkrátka nemohli vybírat, dnes je tomu ale jinak.

S nástupem moderní doby se rozvinula nejen prakticky neomezená dostupnost potravin, ale i řada civilizačních chorob a alternativních druhů léčby. To vše nahrává vegetariánům a veganům, kteří ze zásady odmítají vše živočišné. Jestli je tato strava tělo prospěšná se ale neshodnou ani lékaři.

Část odborníků tvrdí, že lidské tělo maso potřebuje. Jiní poukazují na potřebu jíst když už nic, tak alespoň mléčné výrobky. Další pro změnu tvrdí, že se tělo bez masné stravy obejde a stačí mu pouze ovoce a zelenina, případně vybrané druhy pečiva a dalších potravin. Shoda v tomto ohledu zkrátka nepanuje, a proto je alternativní styl stravování stále tématem diskuzí.

Bez masa to jde lépe, ale...

Jaký má na tělo vliv veganská strava se rozhodla vyzkoušet reportérka Sarah Elizabeth Richardsonová, která podle Womans Health Mag týden jedna pouze stravu okleštěnou o maso a mléčné výrobky. Inspirovala se výzkumem harvardských vědců, kteří zjistili, že právě vegani mají na poli hubnutí mnohem větší úspěchy, než lidé, kteří konzumují vše.

A tak začal týden, kdy reportérka jedla pouze ovoce, zeleninu, luštěniny a proteinové nápoje na různé způsoby. Vliv veganské stravy na tělo ji však mile překvapil. Nejen, že jí více než hamburgery chyběl například losos, ale cítila se méně nafouknutá a ne tak plná, jako při normálním stravování.

Výsledkem jsou dvě kila na váze dole a hlavně lepší pocit sama ze sebe. Chuťové pohárky se jí přizpůsobily nové stravě a reportérka si tento druh stravování nemůže vynachválit. Otázkou jsou ale zdravotní dopady...

Dětem maso patří

Odborníci už dříve prokázali, že v případě dětí prakticky není možné hovořit o jakékoliv selekci potravin.  Zpráva amerického vládního centra pro lidskou výživu při Kalifornské univerzitě tvrdí, že počáteční výzkum výživy dětí v rozvojových zemích ukázal na velké množství dětí, které trpí vývojovými poruchami kvůli nedostatku stopových prvků ve stravě.

Právě tyto prvky se do těla dostávají nejlépe v živočišné stravě, tedy v masu a mléku. Podle BBC je tak pro dítě velkým rizikem matka, která svému potomkovi stravu obohacenou o maso a mléku opírá. Zpočátku se sice nemusí projevit žádné abnormality, v pozdějších fázích vývoje ale mohou děti, jejichž strava je okleštěná na úroveň vegetariánství nebo veganství, trpět řadou problémů.

Lindsay Allenová z americké Agentury pro zemědělský výzkum tvrdí, že je neetické, aby rodiče vychovávali své děti jako striktní vegany či vegetariány. Upozornila ale i na další problém veganství. Existuje totiž velké množství studií, které ukazují, že ženy, které se vyhybají potravinám živočišného původu, rodí menší děti, a jejich vývoj je zpomalen.

Rizikem je zejména veganská strava, která je přísnější než vegetariánská. Nepřipouští konzumaci jakýchkoliv živočišných výrobků, tudíž vegani nejí vejce a nepijí mléko. Jejich strava proto neposkytuje dostatečné množství esenciálních aminokyselin, které jsou základními stavebními prvky bílkovin. Právě to může negativně ovlivnit růst a vývoj dítěte.

A co dospělí?

Jiná, avšak nepříliš odlišná, je situace u dospělých lidí. Zde už není potřeba řešit vývoj jako v případě dítěte, naopak ale naskakují méně či více závažné zdravotní problémy, a ty mohou v některých případech souviste právě se stravováním.

Výzkumy a reakce lidí ukazují, že krátkodobé stravování veganským či vegetariánským způsobem může být pro tělo opravdu prospěšné a funguje na principu detoxu, v případě dlouhodobého vysazení masných a mléčných výrobků ale může představovat alternativní strava riziko.

Podkládají to i vědecké studie, které ukazují, že dlouhodobé deficity esenciálních aminokyselin, vápníku, železa a celé řady stopových prvků mohou mít negativní dopad i na zdraví dospělého člověka. To ostatně potvrzuje i řada příkladů lidí, kteří se po desítkách let veganské stravy rozhodli vrátit k masu. Donutil je k tomu právě zdecimovaný zdravotní stav.

Jedním z nich je Brit John Nicholson, který se držel veganského způsobu stravování úctyhodných 26 let. Po nějaké době se ale dostavil opačný efekt, než jaký očekával. Začal rychle přibírat a dostihly ho problémy s trávením a cholesterolem. Rozvinul se u něj syndrom dráždivého tračníku a sužovaly ho bolesti hlavy.

Zdravotní stav se mu vrátil do pořádku poté, co začal opět konzumovat maso a mléko, vejce a sýry. Ačkoliv jde o jeden z případů, poměrně dobře ilustruje, že dlouhodobá veganská strava nemusí být pro tělo vždy tak prospěšná, jak její zastánci uvádí.

Maso: Ano nebo ne?

Obecně nelze říci, který způsob stravování je pro člověka ten nejzdravější. Neshodnou se na tom laici ani odborníci, avšak platí, že nic se nemá přehánět. A stejný extrém, jako jíst masné a tučné výrobky denně po dobu několika let, je nejíst je po stejnou dobu vůbec.

Proto by měl každý, kdo zvažuje o změně svého životního stylu a přechodu na vegetariánskou či veganskou stravu, prodiskutovat tuto záležitost s výživovými poradci a lékařem. Každý metabolismus je odlišný a potřebuje jiné, pro tělo nezbytné látky v různém množství.

Zatímco milovníci masa by však neměli zapomínat na potřebu vitamínů a dalších látek obsažených v luštěninách, ovoci a zelenině, vegetariáni a vegané by zase měli pamatovat na to, že i maso a mléčné výrobky obsahují prvky, které jsou pro tělo potřebné a žádoucí. 

Témata:  vegetariánské potraviny,  potraviny,  zelenina