reklama

K. Anders Ericsson, expert na psychologii práce a zaměstnanců zastává názor, že jsme v práci skutečně a naplno produktivní jen čtyři nebo pět hodin. Poté se u lidí začne projevovat stres, únava a produktivita práce klesá.

Podle serveru Indy100 Ericsson uvedl, že jestliže lidé pracují déle, než se dokáží soustředit, docílíte tím toho, že se u nich objeví špatné návyky. Horší však je, že špatné návyky mohou nakonec přenést i do doby, během které by za jiných okolností pracovali efektivně.

Jeho slova dokládá zakladatel a ředitel společnosti Treehouse Ryan Carson, který v roce 2006 zavedl pracovní týden, který měl jen 32 hodin. Nejen, že se dočkal velmi kladné odezvy od zaměstnanců, kteří byli šťastnější, ale byli také produktivnější. Experiment se mu rozhodně vyplatil, roční výnos byl totiž více než příznivý.

S podobným pokusem přišel v roce 2008 během finanční krize i guvernér státu Utah Jon Huntsman. Vytvořil plán, podle kterého pracovali obyvatelé jen čtyři dny v týdnu, pracovní den měl ale ne osm, nýbrž deset hodin.

Řada lidí byla proti tomuto návrhu skeptická, přesto 75 procent zaměstnavatelů jeho plán vyzkoušelo ukázalo se, že funguje. Lidé ušetřili na energiích a u zaměstnanců se jako mávnutím kouzelného proutku zlepšila morálka. Lidé také ocenili, že se vyhnuli dopravní špičce.

Nejen u zaměstnanců a jejich šéfů, ale i v dalších odvětvích může být čtyřdenní pracovní týden ku prospěchu. Jedna z amerických škol v Coloradu se rozhodla vyzkoušet podobný experiment se žáky čtvrtých a pátých tříd. Výsledek, jak asi tušíte, dopadl i v tomto případě lépe, než se čekalo. Třídenní víkend se totiž pozitivně odrazil na jejich prospěchu, zejména v předmětech jako je matematika.