Diety nefungují. A vědci konečně ví proč

Vědci týden zkoumali úroveň glukózy v krvi u 800 lidí. „Lidé jedli běžnou snídani, kterou jim výzkumníci poskytli. Ačkoliv všichni dobrovolníci jedli stejné jídlo, úroveň krevní glukózy se po jeho konzumaci u každého značně lišila," uvádí server Science Alert.

Podle výzkumníků zde hraje roli například hmotnost, hladina cholesterolu, kvalita spánku, ale také stav mikrobů v těle člověka. Rozdíly jsou přitom tak drastické, že jídlo, které může být pro jednoho člověka zdravé, může druhému naopak škodit. Populární univerzální diety tak představují závažný problém.

Vědcům se zároveň podařilo vytvořit počítačový algoritmus, který je schopen tyto faktory zvážit a posoudit, které jídlo bude mít na konkrétního člověka dobrý vliv. Další možností jsou pak výživoví poradci, kteří tyto faktory také dokáží zohlednit.

Různé typy diet a selektivních jídelníčků ale stále patří k oblíbeným způsobům, kterými se lidé snaží zhubnout, nebo třeba dosáhnout zdravějšího životního stylu. Nyní navíc stoupá popularita diet, které zahrnují období zcela bez jídla – tedy kontrolované hladovění.

Typů diet, které zahrnují určitý druh hladovění, je hned několik. Ty méně radikální zahrnují omezení, na základě kterého člověk musí jíst pouze v určitém časovém úseku, zatímco ve zbývajících hodinách jíst nesmí.

Drastičtější metodou je ale například tzv. dieta 5:2, v rámci které lidé během pěti dní jedí normální množství jídla a zbývající dva dny jedí jen naprosté minimum jídla či žádné. Podle vědců je při přechodu na tento typ diety nejtěžší překonat počáteční touhu po jídle.

Ačkoliv se takový způsob stravování může zdát nezdravý, některé studie naznačují pravý opak. Vědci argumentují, že z evolučního hlediska je dnešní způsob stravování, tedy tři jídla denně, celkem novým lidským vynálezem. Naši předci by si takový luxus zřejmě nemohli dovolit.

Témata:  stravování,  jídlo,  obezita, hubnutí,  hubnutí, zdraví, nadváha