Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Diety nefungují. A vědci konečně ví proč

Obezita souvisí s depresí, stejně jako hubenost se štěstím?
Obezita souvisí s depresí, stejně jako hubenost se štěstím?
Foto: Pixabay

Zdravá výživa a diety jsou stále aktuálním tématem a ovlivňují životy mnoha lidí. Se zajímavým zjištěním ale nyní přišli izraelští vědci – podle nich je totiž glykemický index, tedy jak rychle dokáže tělo zpracovat glukózu z potraviny, u různých lidí odlišný.

Vědci týden zkoumali úroveň glukózy v krvi u 800 lidí. „Lidé jedli běžnou snídani, kterou jim výzkumníci poskytli. Ačkoliv všichni dobrovolníci jedli stejné jídlo, úroveň krevní glukózy se po jeho konzumaci u každého značně lišila," uvádí server Science Alert.

Podle výzkumníků zde hraje roli například hmotnost, hladina cholesterolu, kvalita spánku, ale také stav mikrobů v těle člověka. Rozdíly jsou přitom tak drastické, že jídlo, které může být pro jednoho člověka zdravé, může druhému naopak škodit. Populární univerzální diety tak představují závažný problém.

Vědcům se zároveň podařilo vytvořit počítačový algoritmus, který je schopen tyto faktory zvážit a posoudit, které jídlo bude mít na konkrétního člověka dobrý vliv. Další možností jsou pak výživoví poradci, kteří tyto faktory také dokáží zohlednit.

Různé typy diet a selektivních jídelníčků ale stále patří k oblíbeným způsobům, kterými se lidé snaží zhubnout, nebo třeba dosáhnout zdravějšího životního stylu. Nyní navíc stoupá popularita diet, které zahrnují období zcela bez jídla – tedy kontrolované hladovění.

Typů diet, které zahrnují určitý druh hladovění, je hned několik. Ty méně radikální zahrnují omezení, na základě kterého člověk musí jíst pouze v určitém časovém úseku, zatímco ve zbývajících hodinách jíst nesmí.

Drastičtější metodou je ale například tzv. dieta 5:2, v rámci které lidé během pěti dní jedí normální množství jídla a zbývající dva dny jedí jen naprosté minimum jídla či žádné. Podle vědců je při přechodu na tento typ diety nejtěžší překonat počáteční touhu po jídle.

Ačkoliv se takový způsob stravování může zdát nezdravý, některé studie naznačují pravý opak. Vědci argumentují, že z evolučního hlediska je dnešní způsob stravování, tedy tři jídla denně, celkem novým lidským vynálezem. Naši předci by si takový luxus zřejmě nemohli dovolit.

Témata:  stravování jídlo obezita, hubnutí hubnutí, zdraví, nadváha

Související

Aktuálně se děje

21. dubna 2025 16:49

Proč zemřel papež František? Plicní problémy podle lékařů příčinou smrti nejsou

Původní tvrzení, že papež František zemřel ve věku 88 let na obtíže spojené se zápalem plic, nemusí být pravdivé. Podle lékařů římské nemocnice Gemelli, kteří o něj v posledních týdnech pečovali, "odešel v pokoji" v důsledku problému "mozkové povahy". Nejpravděpodobnější příčinou smrti je podle serveru la Repubblica mozková příhoda – i když zatím není jasné, zda šlo o krvácení do mozku nebo jiný typ cévní příhody. Zdravotníci zatím nevidí přímou souvislost s dřívějšími vážnými potížemi s dýcháním, které ho přivedly do nemocnice už v únoru letošního roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy