Děsiví vikingové: Opravdu byli tak bezcitní, jak se vypráví?

V dřívějších dobách archeologové vzhledem k omezenějším možnostem určovali pohlaví pohřbených osob například podle doprovodných předmětů v hrobech, přičemž meče a štíty byly vnímány jako mužské atributy.

Historik Shane McLeod a jeho tým podrobili v roce 2011 novému výzkumu 14 vikinských raně středověkých hrobů z britského území. Na základě analýzy anatomických znaků na zkoumaných skeletech zjistili, že šest z těchto 14 koster bylo ženských, sedm mužských a jedna nemohla být spolehlivě určena. V hrobě jedné z těchto žen byl přitom uložen i meč a štít, podle dřívějších interpretací tak byla tato kostra označena za mužskou.

Tato revize naznačila několik věcí, například, že po boku Vikingů, skandinávských mořeplavců, kteří se v 8. -11. století vydávali na loupeživé výpravy do mnoha evropských zemí, bojovaly zřejmě i ženy.

Písemné prameny od konce 9. století referují i o přítomnosti vikingských žen a dětí v Británii, ale převážně se zaměřují na velké množství vikinských mužů.

"Existují archeologické důkazy pro rané osídlení vikingských žen, především samozřejmě oválné brože. ... Mnohem důležitější důkazy plynoucí ze studia místních názvů a jmen osob a z analýzy DNA současných obyvatel také ukazují, že ženy Vikingů skutečně do Anglie v nějaké míře migrovaly, ale pravděpodobně jich bylo o dost méně než mužů," napsal podle serveru ancient-origins.net McLeod.

Vikingské lodě se vyznačovaly snadnou ovladatelností, rychlostí a odolnosti proti nepřízni počasí. Některé součásti lodí byly vynalézavě spojeny tak, aby jim pružnost spojů za bouřlivého či velmi větrného počasí umožnila lépe vzdorovat vlnám. Díky vysoké pohyblivosti plachty se loď mohla pohybovat i velmi ostře proti větru. Plavidla mohla přistávat i na mělčinách, kde se jejich posádky rychle vyloďovaly či naopak dávaly na ústup, bylo-li to zapotřebí.

Vikingové tuto taktiku využívali například tehdy, když podél celého severo a západoevropského pobřeží vyrabovávali prakticky bezbranné, avšak velmi bohaté kláštery. Než jejich nešťastní obyvatelé stačili přivolat jakoukoli pomoc a než tato pomoc mohla dorazit na místo a jakkoli zasáhnout, byli již Vikingové i s uloupeným zlatem a stříbrem znovu v bezpečí na moři a vyrovnat se jim právě tam už vůbec nebylo snadné.

Vikingové bývají zobrazování s "rohy" na přilbách. Ve skutečnosti jde o mýtus. Vikingové přepadávali především kláštěry a nájezdy podnikané z moře podle mnichů nemohl dělat nikdo jiný než ďábel, proto byli Vikingové v rukopisech zobrazováni s rohy. Ve středověku bylo moře symbolem pekla. Nezapomínejme, že v té době představovalo moře téměř nepřekonatelnou překážku, obrovské nebezpečí, mnohdy smrt, a najednou se objevil kdosi, kdo si dokázal s mořem poradit - Vikingové.

Témata:  historie,  zajímavosti