reklama

Pokud byste chtěli vyrazit na lov yettiho, je tu pár pravidel. Za prvé - nesmíte mluvit s médii. Alespoň ne bez povolení nepálské vlády. Za druhé - yettimu je zakázáno ubližovat, nesmíte na něj střílet bez toho, abyste si celou scénu natáčeli a učinit tak lze jen v případě sebeobrany. A za třetí - musíte Nepálu zaplatit v přepočtu zhruba 1000 korun za povolení yettiho hledat.

Jak se však ukazuje, v oblasti, kde podle nepálských představitelů yettiho najdete, na vlasatého humanioidního primáta, jak je sněžný muž představovaný, nenarazíte. Pokud přeci jen uvidíte nějaké velké zvíře, bude se nejspíš jednat o medvěda.

K tomuto závěru dospěli i vědci pod vedením Charlotty Lindqvistové, která studuje čeleď medvědovitých na třech světových univerzitách. Ta zkoumala srst, kosti a další biologický materiál zvířat, která byla vydávána za yettiho. Testy však jakékoli nadšení z konečně objeveného bájného živočicha rázně utnuly. Ve skutečnosti se totiž jednalo o části těl medvědů.

"Všechny testované vzorky, které se pokládaly za části těla yettiho, se shodovaly se vzorky medvědů hnědých a medvědů černých, kteří žijí v oblasti," uvedla Lundqvistová.

Vzorky z údajných sněžných mužů porovnávala Lundqvistová se svým týmem se vzorky medvědů v zoologických zahradách a v národních parcích v Pákistánu.

Podobnost mezi medvědem a yettim není záležitostí poslední doby. Už horolezci Hillary s Messnerem usoudili, že divné stopy, které viděli při výšlapu na nejvyšší horu světa, nejspíš patřily medvědovi. To samé si mysleli biologové.

Genetikové z Oxfordské univerzity se dokonce domnívali, že vzorky patří dávnému druhu polárního medvěda, kterého považovali vědci za vyhynulý. "Myslím, že ten medvěd, i když ho nikdo neviděl, tam (v oblasti Himalájí - pozn. red.) může být," uvedl pro Washington Post Bryan Sykes, jeden z odborníků na genetiku.

Ať už patřily vzorky zvířat komukoli, jedno je jisté - na potvrzení bájného a legendami ověnčeného yettiho si budeme muset nějakou chvíli ještě počkat.