Co určuje, zda se děti narodí jako praváci nebo leváci? Mozek s tím nemá nic společného

Podle nové studie zveřejněné v časopise eLife  nemá levorukost nic společného s mozkem nebo neurologickým vývojem. Zdá se totiž, že levo- nebo pravorukost je ve skutečnosti hluboce zakořeněna v biologickém fungování ještě před narozením jednice ve formě určité genové aktivity v páteři, ne v mozku. „Naše data naznačují, že se jedná o páteř, která způsobuje počátek hemisferické asymetrie," oznámil ve svém článku tým vědců.

Tým výzkumníků z Německa, Nizozemska a Jihoafrické republiky vedený biofyziky na Ruhrské univerzitě v Bochumi pečlivě sledoval genové spojení, které vzniká v rámci rozvíjejících se míšních provazců dětí v děloze, konkrétně mezi osmým a dvanáctým týdnem těhotenství.

Dlouho se předpokládalo, že na to, zda je někdo pravák nebo levák, má vliv genová aktivita v mozku. Nicméně, na základě činnosti v těchto proto-míšních svazků se zdá, že zde dochází k určité asymetrii, která nikdy předtím nebyla pozorována.

Tato nově objevená aktivita probíhá dlouho předtím, než je část mozku, která je zodpovědná za pohyb a motorickou kůru „připojena" k páteři. Zdá se, že se soustředí na části páteře, které jsou odpovědné za přenos elektrických impulsů do rukou, paží, nohou a nohou. A právě tato asymetrie určuje, zda osoba píše pravou nebo levou rukou.

Navíc tým skutečně zjistil, co způsobuje tuto symetrii. Jak se zdá, není ovlivňována zděděnými genetickými mutacemi nebo vlastnostmi, ale faktory životního prostředí - vlivy, které postihují dítě, když roste v děloze. Přestože ještě není jasné, jaké mohou být tyto vnější či vnější faktory, je možné, že mění to, jak fungují enzymy kolem vyvíjejícího se dítěte, což zase mění to, jak se projevují jejich geny. To následně ovlivňuje asymetrii genové aktivity v páteři.

Témata:  mozek,  lidé,  děti