reklama

Středověk byla v Anglii hodně těžká doba. Nejen, že se lidé museli mít na pozoru před revoltujícími venkovany, drancováním Vikingů a černou smrtí, ale kromě toho měli strach z nemrtvých neboli zombie.

Výzkumníci ze skupiny Historic England a univerzity v Southamptonu v nové studii publikované v magazínu Journal of Archaeological Science Reports uvádí, že našli na „první dobrý archeologický důkaz“, že lidé ve středověké Anglii věřili na nemrtvé.

Vědci uvádí, že vesničané v osadě Wharram Percy, v severním Yorkshire rozřezávali, rozkouskovávali, mrzačili a pálili zbytky mrtvých. Porovnali proto tyto poznatky s historickými dokumenty a na základě svých zjištění věří, že je pravděpodobné, že těla byla zmrzačena ze strachu, že by mohla znovu povstat ze svých hrobů.

Archeologové ve Wharram Percy vykopali 137 kusů kostí, které patří nejméně 10 různým lidem a které jsou datovány do 11. až 14. století. Na kostech byly objeveny popáleniny a další značky zřejmě vytvořené nožem. Tyto symboly se nacházely především kolem lebky a na krku. To podle expertů naznačuje, že lidé nebyli zmasakrováni kvůli masu během hladomoru, ale že jejich těla byla násilně rozcupována.

Jak poukazuje server IFL Science, některé kultury mrzačily mrtvé nežádoucí a cizí lidi, tyto mrtvoly nicméně prokazatelně patřily tamním obyvatelům. „Izotopy stroncia v zubech odráží geologii, v níž jedinec žil, když se v dětství vytvářely jeho zuby,“ vysvětluje Alistair Pike z University of Southampton, který vedl analýzu zubů mrtvých. „Porovnání mezi izotopy v zubech a geologie kolem Wharram Percy naznačuje, že vyrostli v blízkosti místa, kde byli pohřbeni, případně přímo v obci,“ dodal.

Ale proč tedy byli někteří členové komunity po smrti takto zohaveni? Ve středověku existovala lidová víra, že mrtvoly by mohly povstat ze svých hrobů a způsobit katastrofu živým, šířit choroby a násilně útočit. Ti, kteří vedli „zlý“ život nebo měli nevyřízené účty s živými, byli obzvláště náchylní k tomuto chování. Středověcí spisovatelé potvrzují, že lidé jejich tělům sekali hlavy, pálili je, nebo jinak ničili tělo všemi dostupnými prostředky.

„Představa, že kosti nalezené v Wharram Percy jsou pozůstatky těl spálených a rozsekaných lidí a že toto opatření mělo zastavit jejich návrat z hrobů, je pod tíhou důkazů to nejlepší vysvětlení,“ uvádí Simon Mays ze skupiny Historic England . „Máme-li pravdu, pak je to první platný archeologický důkaz pro tuto praxi,“ dodává.