Pacienti v kómatu nic necítí a nevnímají? Lékaři i očitá svědectví vás vyvedou z omylu

Čerstvě vdaná žena po nehodě utrpěla devastující zranění, měla rozdrcenou pánevní kost, nohy, měla roztrhané tepny, konečník i vagínu. Utrpěla také poranění mozku. V důsledku ztráty velkého množství krve také dvakrát zemřela - jednou na 20 minut a jednou na 10 minut. To vše v prvních 48 hodinách poté, co byla sražena. Její příběh přinesl server The Independent.

Po stabilizaci byla Alexandra uvedena na pět týdnů do kómatu a podstoupila 29 operací. O sedm let později popsala své zkušenosti v knize „Vděčnost v pohybu“. V ní popisuje děsivé detaily – a především to, že po celou dobu, kdy byla v kómatu, byla také částečně při vědomí.

Alexandra říká, že lidé mají mylnou představu o tom, co je opravdu medicínsky navozené kóma. Lidé si podle ní často myslí, že pacient nic neslyší a neví o sobě. Jenže pravda je jiná – ona sama slyšela zvuky i hlasy, dokonce prý cítila emoce. Celé týdny po nehodě měla podle svých slov pocit, jako by byla „zamčena v noční můře" a „uvězněna" v jejím těle.

Dnes dvaačtyřicetiletá žena vysvětluje, že cítila, když do místnosti vstoupila její rodina nebo její manžel Sean. Dokonce se prý pokoušela otevřít oči a podívat se na ně. Přiznává ale také, že bylo příliš těžké přesně poznat, kdo konkrétně se nad ní sklání, protože kvůli lékům často byla „jako v oparu“.

Popisuje to jako „hluboký snový stav", jehož nejhorší částí jsou živé noční můry, při kterých byla brutálně znásilňována a ztneužívána. Později zjistila, že tyto obrazy přicházely ve chvíli, kdy jí lékařský personál čistil její rány a změnil obvazy. 

Když se konečně probudila z kómatu, byla Alexandra podle svých slov velmi zmatená, ale poté, co viděla doktory, věděla, že je v nemocnici. Pozorovala rodiče v místnosti, vzpomněla si na havárii a myslela si, že se právě stala - v její mysli od ní uplynulo jen několik hodin.

O sedm let později - po pomalém zotavení a bojích s opakovanou sepsí a infekcí - Alexandra chodí, mluví, pořádá motivační přednášky a dokonce znovu běhá. Dosud dokončila 50 závodů a 40 triatlonů.

Přesto přiznává, že její zkušenost na ní zanechala emocionální následky. Existují věci, které mě seberou víc než ostatní. Třeba myšlenka na to, že nebudeme moci mít dítě. Nebo kóma. To jsou ty nejtěžší momenty. Ale čím více o tom mluvím, tím víc je to příležitost k zamyšlení nad mým příběhem, který je vlastně šťastný,“ vysvětluje žena.

Obvykle lékaři navozené kóma umožňuje mozku pacienta odpočívat po traumatu, přesto si ale někteří pacienti vzpomínají na sluchové zvuky. Takové případy jsou však extrémně vzácné, vysvětluje neurochirurg Colin Shieff. „Někteří pacienti v kómatu později hlásí, že si uvědomovali přítomnost blízkých. Avšak schopnost rozpoznávat zvuky a přesně identifikovat pocity v indukovaném kómat, je extrémně neobvyklá,“ dodal.

Témata:  lékaři,  zdraví,  nemocnice