Zapomenutý projekt Hawkinga a Zuckerberga: Vystřelí nás Breakthrough Starshot ke hvězdám?

Doposud jen science fiction, nyní realita. Mise Breakthrough Starshot má učinit velký skok ke hvězdám. Výzkumný a technický program za sto milionů dolarů má za cíl dokázat účinnost pohonu lehkých nanolodí dosahujících 20 procent rychlosti světla.

Pokud se plán světových expertů zdaří, mohlo by lidstvo dosáhnout dosud nepoznaných možností. V praxi to například znamená, že vědecká data z prostředí našeho nejbližšího hvězdného systému Alfa Centauri bychom mohli obdržet přibližně za dvacet let po startu. S doposud známou technologií by přitom lidstvo nebylo schopno nejbližší hvězdy vůbec dosáhnout.

Na ambiciozním plánu se podílí řada známých a vlivných osobností. K Milnerovi se přidal například uznávaný odborník Stephen Hawking nebo zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, kteří doufají, že nová iniciativa pomůže prozkoumat dosud objevený i nepoznaný vesmír a hledat v něm známky života.

Tak ambiciozně zněl plán, který se světu představil před dvěma lety. Poté se po něm ale slehla zem. Mohlo by se zdát, že celá věc byla zametena pod koberec, opak je ale pravdou.

Program zdárně pokračuje a řídí jej Pete Worden, bývalý ředitel výzkumného centra NASA AMES, s pomocí poradního výboru, který tvoří světové vědecké kapacity a technici. Celý výzkum a vývoj ale zabere několik let, bude totiž třeba zajistit například vybudování pozemního světlometu o délce několika kilometrů ve vysoké nadmořské výšce a v suchých podmínkách, vypuštění mateřské lodě s nákladem tisíců nanolodí či zachycení snímků planet a jejich zpětné odeslání na Zemi pomocí laserového komunikačního systému.

Projekt se nevyhne ani byrokratickým záležitostem. Povolení ke startu bude potřeba získat od všech relevantních vládních a mezinárodních organizací. To by samo o sobě mohlo celý projekt prodloužit o několik dalších let. 

Rozhodující bude také financování celého projektu. Původně ohlášených sto milionů dolarů totiž podle odborníků sotva pokryje náklady na počáteční výzkum. Pokud bude projekt nadějný, potrvá jeho realizace podle vědců až desítky let, ale hlavně vyjde na víc, než na stovky milionů dolarů. Některé odhady počítají s rozpočtem až do výše několika miliard dolarů.

Přesto už společnost první krůčky učinila, a nikoliv malé. Do vesmíru vystřeluje malé nanosondy, které mají dosáhnout zmíněnou nejbližší soustavu. Jako první testovací vyletěla v červnu sonda Sprites, po které bude následovat StarChip. Předpokládá se, že její let k Alfa Centauri zabere 20 až 30 let. 

Většina práce na projektu zatím probíhá v tichosti v laboratořích a na povrch se dostanou pouze ty nejzásadnější informace. Přesto to neznamená, že jsou projekty podobného rázu mrtvé, naopak. Pracují na nich ty nejlepší mozky světa s cílem dostat lidstvo jednou konečně za hranice Země.

Témata:  vesmir,  Stephen Hawking,  Mark Zuckerberg