reklama

Kdo byl původně Svatý Valentýn není tak lehké určit. Předpokládá se, že v dávných dobách ve starověkém Římě se v tento den slavil svátek Lupercalia. V předvečer dne byly do urny vloženy lístečky se jmény dívek a mladí muži poté lístečky tahali. Dívka, kterou si vybrali, měla být jejich partnerkou.

Jak se z tohoto svátku ale stala oslava Valentýna? Jeho vznik se datuje do období, kdy Římu vládl Claudius II. Ten zakazoval svým vojákům, aby se ženili nebo zasnubovali. Bál se dezerce a odmítání vojáků nastupovat do nebezpečných bitev. Valentýn ale jeho nařízení vzdoroval a tajně oddával vojáky s mladými ženami.

To se Římanům nelíbilo a Valentýna zatkli. 14. února ho následně popravili a svátek Luprecalia splynul s oslavami mučednictví Svatého Valentýna. Ani stovky let poté se ale nenesl tento den v duchu romantických oslav. 

Předpokládá se, že historicky poprvé je 14. únor spojován s romantickou láskou až od 14. století. Geoffrey Chaucer ve svém díle Ptačí sněm popisoval, jak si ptáci vybírají partnerky. Ve skutečnosti ale báseň napsal na počet zasnoubení anglického krále Richarda II. s dcerou Karla IV., princeznou Annou Českou.

Chaucer, který u dvora působil jako diplomat, tak dal svým dílem poprvé vzniknout romantickému svátku, známému dnes jako oslava Svatého Valentýna neboli Svátek zamilovaných. Jde samozřejmě o jeden z historických výkladů, na druhou stranu první důvěryhodný, který popisuje vznik romantického duchu v tomto svátku.

Ať už pochází oslavy z Česka, Británie nebo Říma, jde původně o evropský svátek. Nemalá část Čechů se ale domnívá, že jeho oslava má původ v zámoří, což je z historického hlediska nesmyslné.

Zbytek Čechů tento svátek ale oslavuje, a to ve velkém. Nejvyšší částky vydáme zejména při pozvání partnera do restaurace, Češi totiž za valentýnskou večeři průměrně zaplatí kolem 800 korun. Pozvání partnera do restaurace tak jasně vede a Valentýna tímto způsobem slaví podle mnoha průzkumů zhruba 20 % Čechů, jsou ale i jiné oblíbené způsoby.

V těsném závěsu jsou nákupy čokolád a dezertů (19 %). Ty o něco častěji nakupují ženy, průměrně za ně utratí do 300 korun. Naopak květiny jsou doménou mužů, jako hlavní Valentýnský výdaj je dokonce plánuje 29 % všech českých mužů. Za kytici pro svou partnerku přitom zaplatí v průměru téměř 600 korun.

Na Slovensku se Valentýn uchytil ještě silněji. Neslaví ho jen pětina Slováků, přesto ale celkově utratí o něco méně. Nejpopulárnějším slovenským dárkem je totiž sladké, za čokoládu a dezerty přitom Slováci v průměru utrácí okolo 10 eur.

Každý třetí Čech a každý pátý Slovák plánují svou partnerku na Valentýna obdarovat květinami. U mužské populace Čechů jsou přitom květiny nejoblíbenější dárek pro jejich něžné polovičky. Slováci svým partnerkám dopřávají sladké překvapení, nejčastěji jim plánují věnovat čokoládu či dezerty.

Podle údajů evropského statistického úřadu (Eurostat) se květiny v Evropě pěstují na více než 80 tisících hektarech, což představuje téměř 1 % veškeré orné půdy v Evropě. Slovensko ani Česko však zdaleka nepatří mezi květinové velmoci, v obou zemích zabírají jen přibližně 0,01 procenta orné půdy.