Důležité číslo 18: Jakou sehrálo roli v historii lidstva?

Pokud začneme chronologicky od 11. století, přichází jako první letopočet 1018. Tento rok je spojen s aktivitou knížete Oldřicha, který se opět snaží o ovládnutí ztracené Moravy a oblasti Slezska, kterou Češi ztratili po vpádu Poláků v roce 1002. Už v roce 1017 Oldřich odrazil vojenský vpád Boleslava Chrabrého, což mu nyní umožnilo zahájení protiútoku. Celou oblast Moravy se mu podaří získat až po dlouhých letech bojů. Přesto právě díky němu a jeho synovi Břetislavovi, pozdějšímu knížeti Břetislavovi I., se Morava od této doby stane až na některé historické momenty trvalou součástí českého státu.

Následující století nepřineslo v daném roce 1118 žádné významnější události na jevišti českých dějin. Přesto je zajímavé zmínit, že právě v tomto roce, nebo v roce následujícím začal psát Kosmas svoji kroniku, známou jako Kosmovu kroniku či Kroniku Čehů. Psána byla v latině a jedná se o nejstarší českou kroniku, respektive kroniku týkající se dějin Čechů, což z ní činí jeden z nejdůležitějších historických pramenů pro poznání českého raného středověku. Roku 1118 zmiňuje velké a zničující povodně na Moravě.

Rok 1218 má zajímavý regionální význam, jelikož k tomuto roku se prostřednictvím falza váže první zmínka o královském hradě v Mikulově. Především se však jedná o rok, kdy zemřel císař Svaté říše římské, Oto IV. Brunšvický, který předtím potvrdil Přemyslovi Otakarovi I. dědičný titul českého krále.

Letopočet 1318 přinesl zajímavou a důležitou událost na poli české politiky, která zamíchala karty pro další roky. V tomto roce byly uzavřeny tzv. Domažlické úmluvy. Jednalo kompromisní ujednání mezi Janem Lucemburským a českou šlechtou. Už když král Jan v roce 1310 nastoupil na český trůn, vymohla si na něm šlechta určité ústupky a privilegia, která však nedodržoval, což později vedlo k otevřenému konfliktu. Domažlické úmluvy pak v konečné platnosti potvrzovaly dříve stanovená privilegia a znamenaly určitou kapitulaci Jana Lucemburského coby českého vladaře. Vlády v Čechách se dle jeho pověření ujal Jindřich z Lipé a Jan pobýval v Čechách velice málo. S tímto krokem nesouhlasila jeho manželka Eliška Přemyslovna, jejímž spojencem byl jiný vlivný český šlechtic Vilém Zajíc z Valdeka. Spor panovníka a královny vyvrcholil v roce 1319 internací Elišky na Mělníce a vedlo to také ke snaze oddělit jejich syna Václava od vlivu jeho matky. Proto je malý hoch poslán na studia do Francie, odkud se později vrátí jako český král Karel IV. Svou matku už však živou nezastihne.

V roce 1418 skončil kostnický koncil, který zasedal už od roku 1414. Koncil si kladl za cíl ukončit papežské schizma, vyřešit věroučné problémy s učením o svátostech a církvi a reformovat některé pořádky v církvi. Koncil byl úspěšný ve svém cíli znovu nastolit církevní jednotu, ovšem selhal v otázce významné reformy církve. Některé události měly též fatální následky. Nejvýznamnější je asi odsouzení mistra Jana Husa a jeho upálení v roce 1415, což v českých zemích rozpoutalo husitskou revoluci.

Letopočet 1518 se váže s vydáním nejstarší tištěné mapy Čech, kterou je tzv. Klaudyánova mapa. Její zajímavostí, stejně jako ostatních map té doby, je její obrácena orientace severu a jihu.

Následuje významné a silné datum 1618. Právě toho roku se v prostorách pražského hradu odehrála třetí pražská defenestrace (první v roce 1419, druhá v roce 1483). Šlo o demonstrativní reakci na porušování tzv. Rudolfova Majestátu, který měl zajišťovat náboženskou svobodu. Tento akt v podstatě zahájil české stavovské povstání a tím i třicetiletou válku, která měla pro české země fatální následky.

V roce 1718 skončila tzv. rakousko-turecká válka, označovaná též jako šestá, jelikož se jednalo o v pořadí šestou kapitolu válečných konfliktů mezi Rakouskem a Osmanskou říší. Tato válka trvala od roku 1716, kdy Osmané vyhlásili Rakousku válku. Po dobytí Bělehradu došlo ze strany Turků k jednání o mír, který byl uzavřen právě v roce 1718. 

Posledním významným datem je 1818. Tento rok se váže především s událostmi kolem českého národního obrození a nacionálního cítění. Vedle snahy o povznesení českého jazyka šlo především o snahu národního uvědomění. Tím se pojí i vznik prvních velkých muzeí. Právě v roce 1818 bylo založeno Vlastenecké muzeum, později Národní muzeum. Odsud už to byl jen krůček k roku 1918 a jeho událostem, které vedly ke vzniku samostatného státu Československa.

Témata:  historie,  Česká republika