V roce 1950, když americké síly ustoupily před útokem Číny přes řeku Yalu, generál Douglas MacArthur vyzval ke strategickým leteckým útokům proti Číně. Mnozí věřili, že by taková akce zahrnovala i atomovou bombu, americkou „asymetrickou výhodu" té doby.
Velký americký arzenál atomových zbraní a flotila strategických bombardérů potřebných k dodání těchto zbraní byla ústřední vojenskou výhodou, kterou Američané v roce 1950 nad Sovětským svazem měli. Velká a v boji zocelená Rudá armáda zůstala ve východní Evropě a byla schopná se během krátké chvíle dát do pohybu směrem na západ. Mnozí věřili, že pouze schopnost Ameriky zničit srdce sovětského svazu pomocí jaderných zbraní drželo Rusy zpět. Mnozí také věřili, že Moskva „uspořádala“ válku na Korejském poloostrově, uvádí server National Interest.
Korejskou válku v roce 1950 ovlivnily tři kritické momenty. Jedním z nich byla úplná invaze Severní Koreje přes třicátou osmou rovnoběžku. Tato akce vystupňovala konflikt, který se táhl několik dalších let. Vylodění Američanů v Inčchonu v září ukončilo severokorejskou ofenzívu, obrátilo role a komunisté se dostali do defenzívy. Na konci října pak byl důležitý zásah Čínské lidové osvobozenecké armády, který ukončil spojeneckou ofenzívu a donutil síly OSN stáhnout se zpět za třicátou osmou rovnoběžku.
Právě v tomto okamžiku MacArthur vyzval k útokům do Číny a mnozí ve Spojených státech začali požadovat použití atomové bomby. Navzdory pozoruhodnému pokroku, který Sověti uskutečnili na svém vlastním programu bomby, měly Spojené státy stále velkou výhodu v oblasti atomových zbraních a v systémech dodávek.
V roce 1950 musela americká obrana vypracovat propracovaný systém plánování, rozvoje a mobilizace, který by rozdělil nukleární zbraně podle typu a účelu a plně integroval atomové zbraně do konvenčních bojových plánů. Spojené státy by však měly možnost volby mezi používáním atomových bomby jako „taktických" nebo „strategických" zbraní, popisuje server.
Strategické útoky by se soustředily na čínské průmyslové oblasti a politické cíle, jejich cílem by bylo buď zhroucení Číny, nebo ji alespoň přinutit odejít z války. Vzhledem k velikosti čínské populace a rozptýlené povaze průmyslu by taková kampaň vyžadovala spoustu atomových hlavic. Dokonce i strategické použití atomových zbraní proti čínským cílům by však vyvolalo kritiku amerického obranného systému.
Pro mnohé byla Čína pouze zástupcem širšího sovětského úsilí o destabilizaci Západu a narušení narůstajícího vlivu. Vyplýtvání hlavic na čínské cíle by zanechalo sovětský průmysl relativně nedotčený a schopný vytvářet další války v zastoupení po celém světě. USA by pak měly jen malou nebo žádnou možnost, jak zasáhnout přímo Sovětský svaz.
Co kdyby se Spojené státy namísto toho soustředily na taktické použití jaderných zbraní?
Nejdříve americká jaderná strategie neznamenala použití relativně malého jaderného arzenálu pouze proti „taktickým" cílům; Spojené státy neměly dostatek zbraní, takže je nechtěli vyplýtvat proti nasazeným nepřátelským silám. Přesto se Spojené státy v každém případě těšily velkým výhodám ve vzdušném prostoru nad Koreou a pravidelně vystavovaly komunistické síly leteckému útoku. Atomové zbraně jistě pomohly.
Nedávná odborná práce na korejskou válku odhalila další důvody, proč Spojené státy odolaly a nepoužily atomové bomby. Americké vojenské úřady se obávaly, že eskalace války způsobí, že situace na Korejském poloostrově bude neudržitelná. Čína, aniž by vyčerpala veškerou svou sílu, si udržovala značnou rezervu pozemních a vzdušných sil, která by se mohla zapojit do boje, pokud by se Spojené státy rozhodly zintenzivnit válku.
Možná mnohem důležitější je to, že Sovětský svaz by v tu chvíli mohl mít na konflikt mnohem větší vliv - a to buď prostřednictvím dodávek vybavení do Číny a KLDR, nebo přímým nasazením sovětských pozemních, vzdušných a námořních sil. Kdyby se USA rozhodly nasadit veškerou svou sílu, měla by Rudá armáda dost síly, aby vyčistila kontinentální východní Asii od amerických sil, ale možná by dokonce Američany vytlačila i z Koreje.
Jaderná eskalace na Korejském poloostrově by byla pro všechny zúčastněné strany hrozná. Spojené státy by přišly o strategickou výhodu, což by potenciálně směřovalo k eskalaci síly komunistů. Korea, tamní obyvatelstvo i příroda by strašně trpěly. A co je nejdůležitější, svět by prolomil nově vznikající nukleární tabu. Atomové zbraně by se v určitém smyslu přestaly lišit od jiných druhů bomb a jejich praktické použití by už nepředstavovalo něco významného, dodává server.
Témata: U.S. ARMY, válka v Koreji, válka, výbuchy jaderné zbraně
Související
6. listopadu 2024 14:00
9. září 2024 11:16
9. srpna 2024 20:44
2. srpna 2024 21:44
17. července 2024 13:06
29. května 2024 15:19