„Železná lady" o vlásek unikla brutálnímu teroristickému útoku. Jak se s ohrožením života vyrovnala?

Margaret Thatcherová získala svou přezdívku „Železná lady,“ za nekompromisní postoje a tvrdou ekonomickou politiku reforem a utahování opasků, kterou razila. A to již od počátků svého vládního angažmá v roce 1970, tehdy ještě nikoli v premiérském křesle, ale jako ministryně pro vědu a školství. Zrušila totiž podávání mléka zdarma pro nemajetné žáky a studenty. Málokdo také ví, že trefná přezdívka, a zároveň název filmu s Meryl Streepovou v titulní roli, pochází ze Sovětských novin Rudá hvězda. V této rané fázi politické kariéry konzervativní političky překvapí, že se stavěla jako jedna z prvních proti kriminalizaci homosexuality dlouhodobě uzákoněné v Británii.

Válka s atomovkou?

Předsedkyní vlády se stala 4. května 1979 a vládla takřka neochvějně tři volební období. Přestože Vladimir Putin hravě zvládl vyhrát už čtvrté volební období, tak v tuzemsku to za poslední tři skončené volební období bylo pět premiérů. V zahraniční musela Thatcherová čelit nelehké situaci pokračující studené války a nakonec i pádu železné opony. Největší milníkem v této oblasti byla však válka Británie s Argentinou o Falklandy, v níž byla Thatcherová také neústupná. Dokonce pohrozila použitím jaderné zbraně.

Bombový útok bez emocí

Jakým otřesem pro ni musel být bombový útok, jehož byla cílem, se dovíme jen s obtížemi. Thatcherová totiž roli političky s kamennou tváři hrála i nadále. I když smrti unikla jen o vlásek, otřeseným novinářům řekla: „Konference pokračuje, začínáme v půl desáté jako obvykle.“ V Brightonu, kde se ve tři hodiny ráno 12. října 1984 odehrál útok, totiž probíhala konference, již se Thatcherová v tomto nenápadném anglickém městě premiérka ubytovala. Ostatní politici konzervativní strany ji jako obvykle neoponovali, ovšem vzhledem k náhle evakuaci z hotelu, neměli k dispozici vhodné oblečení. Kvůli pokynu političky, že na programu konference se nic nemění, tak musel otevřít místní obchod s konfekcí otevřít o několik hodin dříve a příliš textilu tam po politicích nezbylo. Thatcherová tak dala jasně najevo, že se teroristů v žádném případě nezalekne. Její reakce poněkud kontrastuje s histerickými reakcemi politických hochštaplerů v dnešních médiích, které teroristům nahrávají na smeč.

Za terorismem stála IRA

Samotná premiérka unikla jisté smrti bez zranění jen shodou náhod, protože seděla v obývacím pokoji, kde nastražená bomba nezpůsobila znatelnější škody. Kdyby si však zrovna čistila zuby v koupelně, tak by šance přežít děsivou událost byla minimální. Za atentátem stála teroristická organizace IRA neboli Irish Republican Army usilující o připojení Severního Irska ke zbytku Irské republiky. Na svědomí má IRA desítky teroristických útoků nejen za vlády Thatcherové, ale i mezi světovými válkami. Historie teroristických útoků je bohužel velmi dlouhá a může hrozit odkudkoliv.

V případě atentátu na Železnou lady za útokem stál Patrick Magee. Časovací zařízení na bombu sestrojil ze součásti z kazetového videorekordéru a umožňoval odpálit bombu až po několika dnech. Po výsleších několika stovek hostů hotelů se pachatele nakonec podařilo odhalit díky jedinému otisku prstu Mageeho na hotelové kartě. Byl odsouzen k osmi doživotním trestům. V roce 1999 byl však amnestován jako ostatní uvěznění členové IRA. Jednalo se o podmínku za ukončení činnosti IRA.

Témata:  historie,  Velká Británie,  Margaret Thatcherová