Svět se mění? Afrika se kvůli obří trhlině rozpadá na dvě části

Země je stále se měnící planeta, i když v některých ohledech jsou pro nás tyto změny téměř nepozorovatelné. Dobrým příkladem jsou tektonické desky. Ale každou chvíli se děje něco dramatického, což vede mimo jiné k otázkám ohledně afrického kontinentu, který se dělí na dvě samostatné části. V nedávné době se totiž v jihozápadní Keni objevila velká trhlina, která se táhne několik kilometrů. Trhlina, která dál roste, způsobila kolaps části dálnice mezi městy Nairobi a Narok a doprovázela ji i seizmická činnost v oblasti, vysvětluje server The Conversation.

Litosféra (tvořená kůrou a horní částí pláště) je rozdělena na řadu tektonických desek. Tyto desky se různou rychlostí pohybují a kloužou po viskózní astenosféře. Bez existence astenosféry by se desky nemohly pohybovat, a tak by nebyla možná obnova zemské kůry. Astenosféra je udržována v polotekutém stavu vlivem rostoucího tlaku a teploty, která umožňuje existenci roztavených hornin (magmatu), po kterých kloužou litosférické desky rychlostí několika cm/rok.

Tyto síly také mohou způsobit roztržení desek a vytváření trhlin, což potenciálně může vést k vytvoření nových desek – a právě to se děje ve východní Africe. Východoafrický rift se rozkládá v severně od Adenského zálivu směrem na sever k Zimbabwe na jihu a rozděluje africkou desku na dvě části: na somálskou a nubijskou tabuli. V jihozápadní Keni se ale náhle objevila velká trhlinka.

Proč se to děje?

Když je litosféra vystavena vodorovné tažné síle, bude se roztahovat a stane se tenčí. Nakonec se roztrhne, což povede k vytvoření riftového údolí. Tento proces je doprovázen povrchovými projevy podél údolí ve formě vulkanismu a seizmické činnosti. Rifty jsou počáteční fází kontinentálního rozpadu a pokud jsou úspěšné, mohou vést k vytvoření nové oceánské pánve. To už se stalo v jižním Atlantském oceánu, což před 138 miliony let vedlo k oddělení Jižní Ameriky a Afriky. 

Rozbití není snadné

K vytvoření kontinentální trhliny je třeba síla, která musí být natolik velká, aby zlomila litosféru. Ve východoafrické oblasti je možné zřetelně vidět řadu riftových údolí oddělených od sebe velkými ohraničujícími zlomy, které jsou vidět dokonce i z vesmíru. Ne všechny tyto zlomy se tvořily ve stejnou dobu, ale spojily se do jedné série v oblasti Afaru v severní Etiopii zhruba před 30 miliony lety a šíří se směrem na jih k Zimbabwe průměrnou rychlosti mezi 2,5 až 5 cm za rok.

Přestože nám tento jev většinu času nijak nevadí, vytváření nových puklin, trhlin a prasklin nebo obnovení pohybu starých puklin může mít za následek zemětřesení . Ve východní Africe se však většina této seismicity rozkládá v širokém pásmu napříč údolím a je poměrně malá. 

Východoafrický rift je jedinečný v tom, že nám umožňuje sledovat různé etapy trhání země po celé své délce. Kvůli Afarské oblasti je celé dno riftového údolí zakryto vulkanickými horninami. To naznačuje, že v této oblasti se litosféra ztenčila téměř k úplnému rozpadu. Když k tomu dojde, začne se ztuhnutím magmatu v prostoru vytvořeném rozbitými deskami vytvářet nový oceán. Během desítek miliónů let bude rozšíření mořského dna probíhat po celé délce trhliny. Do oblasti se vyplaví oceán a v důsledku toho se africký kontinent zmenší a v Indickém oceánu vznikne nový velký ostrov složený z částí Etiopie a Somálska, včetně oblasti Afrického rohu.

Témata:  Afrika,  Keňa,  Země 1,  mapy