Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V každém z nás je kousek zvířete? Vědci zjistili, proč lidé nemohou usnout jinde než doma

Spánek
Spánek
Foto: Pixabay

Stalo se vám někdy, že jste na dovolené první noc leželi v pohodlné čisté posteli a pořád ne a ne usnout? Ačkoliv je takzvaný „efekt první noci“ dobře známým jevem, vědcům se dlouho nedařilo zjistit, proč k němu dochází. Studie vědců z americké Brownovy univerzity nyní konečně do tohoto problému vnáší trochu světla.

S efektem první noci se zřejmě setkala většina lidí. Při první noci v neznámém prostředí člověk často špatně spí a ráno se budí unavený a nevyspalý.

Podle nového výzkumu, který monitoroval činnost lidského mozku v takovéto situaci, by tento jev mohl být lidským ekvivalentem zvířecího polospánku, který má zajistit, že zvíře ve spánku nepřekvapí hladový predátor.

„Pokud nevíme, zda je pokoj, ve kterém spíme, zcela bezpečný, pak se spustí tento systém, abychom si byli schopni všimnout čehokoliv neobvyklého," vysvětluje Masako Tamakiová, která se na Brownově univerzitě zabývá spánkem.

Jak studie ukázala, v této situaci pravá část lidského mozku usnula jako obvykle, ale levá hemisféra zůstala aktivní. Sledovaní lidé tak byli schopni reagovat na neobvyklé zvuky a vzbudit se. Druhou noc už ale k ničemu podobnému nedošlo.

Vědci si nejsou jisti, zda u lidí nedochází k něčemu podobnému jako u delfínů, tedy ke střídání spánku u obou hemisfér. Testy totiž trvaly v rámci této studie pouze 90 minut. Efekt se také neprojevil u lidí, kteří na cizích místech spí velmi často a jejich mozek se proto takové situaci přizpůsobil.

Krom objasnění efektu první noci tento výzkum navíc naznačuje, že spánek není globálním jevem, jak se předpokládalo, ale že u něho existují i lokální rozdíly.

Témata:  lidé vědci spánek

Související

Aktuálně se děje

27. října 2025 11:47

Pekarová Adamová odchází z politiky kvůli desetiletému boji o dítě

Bývalá předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová opouští politiku a v rozhovoru pro Seznam Zprávy otevřeně bilancuje. Důvodem jejího odchodu ve 41 letech je desetiletý boj o dítě a zdraví na hraně, jak se svěřila v nové knize novinářky Terezy Šídlové „Nejsem z cukru ani ze železa“. Pekarová Adamová vysvětluje, že stres z každodenní práce a náročná léčba, která rozkolísala její organismus, jí nedovolily pokračovat. Nechtěla přehlédnout varovné signály, které jí tělo vysílalo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy