reklama

Hans Hahn ve své knize o sudetoněmecké historii uvádí, že Berlín tehdy počítal s útokem na Československo z několika směrů. Německá 2. armáda měla vtrhnout na severní Moravu ze slezského města Kosel, dnes polské Koźle, a postupovat směrem na Olomouc. Vojáci 14. armády, kteří obývali vojenskou základnu nedaleko Vídně v obsazeném Rakousku, měli na československé území proniknout z jihu směrem na Brno. Spojení obou armád by zemi rozdělilo na dvě části a usnadnilo německé vítězství. 

Provokace v převážně německojazyčném pohraničí Československa v květnu 1938 provázela mobilizace XVIII. armádního sboru. Šlo o koordinovanou akci, na které se podílela jak armáda Třetí říše, tak i místní polovojenské jednotky Sudetendeutscher Freikorps a sudetoněmecká strana Konráda Henleina. Říšské oddíly se soustřeďovaly na severu Rakouska a ve Slezsku nedaleko hranic s Československem. Reakcí Prahy se stala částečná mobilizace, což o několik měsíců oddálilo vpád vojsk nacistického Německa.

Plán Grün byl v září stejného roku pozměněn. Hlavní tíži operací německé velení přeneslo na 10. a 12. armádu namísto 14. a 2. armády. Z jižního a ze západního směru se obě uskupení měla vydat směrem do středu Československa a využít tak chybějící pás opevnění podél bývalé československo-rakouské hranice.

Československá 4. armáda a generál Lev Prchala 

Toto rozhodnutí mohly ovlivnit dvě skutečnosti. Zaprvé, Praha s původním německým plánem rozdělit zemi počítala. Postup 2. armády ze Slezska tak ztížila vystavěním pásu opevnění na severní Moravě, což mělo oddálit propojení se 14. armádou postupující z Vídně. Zadruhé, jak napsal Marian Zgórniak ve své publikaci o Evropě v roce 1938, obranu jižní Moravy zajišťovala československá 4. armáda pod velením zkušeného generála Lva Prchaly. Velící štáb Prchalovy 4. armády se nacházel v Brně a k dispozici měl devět záložních divizí, jež se nacházely nedaleko Vyškova. To vzbuzovalo obavy některých německých důstojníků.

Německá 14. armáda, jež by stála proti československé 4. armádě, mohla podle říšského velení v případě komplikací počítat s posilami 12. armády. Ta se na území Československa měla dostat ze své základny v Pasově postupem ve směru na České Budějovice. Vzhledem k tomu, že její značnou část tvořila pěchota, by k Brnu dorazila až po několika dnech od vypuknutí konfliktu.

Hitlerova návštěva v Brně

Plán „Grün“ nebyl nikdy uskutečněn, a nakonec byl zrušen, protože jeho cílů Německo dosáhlo v rámci Mnichovské dohody 29. září 1938. Část odstoupených Sudet obsadila vídeňská 14. armáda, načež se opět vrátila do kasáren. Asi o půl roku později se některé jednotky 14. armády pod velením generála Wilhelma Lista podílely na obsazení zbytku Československa.

Brněnští Němci tehdy nadšeně vítali vojenský průvod městem. Návštěva města Adolfem Hitlerem 17. března 1939 představuje smutnou tečku za neúspěšnou snahou některých představitelů československé armády a generála Lva Prchaly, aby země čelila německé agresi se zbraní v ruce.