Uměle vytvořený život? V přísně střežených laboratořích se dějí neuvěřitelné věci

Vědci z Cambridgeské univerzity vypěstovali z myších kmenových buněk embrya drobných hlodavců. Povedlo se jim tak položit základy života, které doteď umělo vytvořit pouze oplodněné samičí vajíčko.

Tým bioložky Magdaleny Zernicka-Goetzové stojí podle časopisu Science na prahu genetické revoluce. Stvoření embrya bez vajíčka bylo dosud nemožné a první pokusy na myších otevírají dveře mnoha dalším genetickým experimentům.

Vědci spojili kmenové buňky hlodavců s buňkami, které se podílejí na zrodu placenty. Přeskočili tak fázi od oplodnění vajíčka až po vznik drobného plodu, což u myší tvoří zhruba třetinu z celkového času březosti.

Výzkum by mohl napomoci nejen pěstování lidských embryí, ale i tvorbě nových zvířecích druhů. Pokus, který provedli britští vědci, už ostatně dříve avizoval například odborník George Churche, který veřejnosti před několika týdny sdělil, že pokusy s pěstováním myší mimo dělohu matky jsou v plném proudu.

Sám Churche ale stojí za jiným projektem, který nemá k tomu britskému až tak daleko. Pracuje na pokusech o oživení mamutů. Odborníci chtějí vložit mamutí DNA do DNA z kožních buněk slona indického a přeprogramovat jej tak, aby se z nich staly kmenové buňky, které vloží do vajíčka slona indického. Z něj vypěstují embryo a to nechají růst v umělé děloze v laboratorních podmínkách.

Jediné, co vědcům chybělo nejen k tomuto pokusu, ale i k celkovému stvoření nového života bez jakékoliv pomoci ze strany matky, byla právě umělá děloha. Tu původně měli být schopni vyrobit do dvou let.

Nakonec se tak stalo dříve, než by kdo čekal. Vědci ve Spojených státech vyvinuli umělou dělohu, která nahrazuje dělohu a placentu. Nový vynález by mohl výrazně zvýšit šanci na přežití dětí narozených dlouho před termínem. Má ale i řadu dalších využití.

V umělém vaku naplněném plodovou vodou odborníci dokázali vytvořit podmínky podobné v děloze a placentě. Prototyp zařízení vyzkoušeli na šesti jehňatech, jejichž přirozený vývoj v mateřském lůně byl přerušen v době, která odpovídá 23. či 24. týdnu lidského plodu, tedy konci pátého měsíce těhotenství.

Počátek šestého měsíce je obecně považován za hranici přežití. Nedonošený novorozenec v období po 23. týdnu váží okolo 500 gramů a jeho plíce nejsou schopny zpracovávat vzduch.

Například v USA se předčasně v rozmezí 23. až 26. týdne těhotenství narodí ročně 30.000 dětí, naděje na jejich přežití je mimořádně nízká, zemře jich až 70 procent. Mnoho z těch, kteří extrémně brzké narození přežijí, se pak následně potýká s celoživotními zdravotními problémy.

S pomocí umělého vaku a v laboratoři připravené plodové vody však byli vědci schopni pokračovat ve vývoji plodů jehňat. Takovéto prostředí navíc bylo takřka sterilní. Vývoj plic plodů jehňat je podle fyziologa Marcuse Daveyho, který se na testech podílel, velmi podobný tomu lidskému.

Děloha zatím nedokáže plně zastoupit svou organickou, přirozenou předlohu. Přesto jsou vědci na dobré cestě k jejímu vytvoření tak, aby za několik let nic nebránilo procesu vzniku života v laboratoři. Ten by podle některých mohl být pro lidstvo nejen přelomový, ale i spásný. 

Zejména mladí lidé totiž stále častěji odmítají sex a porodnost v řadě rozvinutých zemí klesá, a to i přesto, že celosvětově se počet lidí zvyšuje. Potenciální matky ale stále častěji budují kariéru a za dětmi se neženou, jiné se bojí porodu, těhotenství nebo celého procesu jako celku. Možnost vytvořit život v laboratorních podmínkách by zřejmě narazila na etické problémy, na ty ale v minulosti narazila i operace, transplantace nebo změna pohlaví.

Témata:  vědci,  život