reklama

Křižující střely jsou naváděny ze satelitu a vybaveny senzory, které jim dovolují se relativně velikou rychlostí kolem 900 kilometrů v hodině pohybovat ve velmi malé výšce 10-30 metrů nad zemí nebo mořem. Díky tomu jsou pro protiletadlovou obranu protivníka téměř nezachytitelné. Cíl dokážou zasáhnout s přesností na 5 až 10 metrů.

Nyní se však začala hledat obrana proti nim. Námořnictvo Spojených států spustilo program Naval Integrated Fire Control –Counter Air Construct tedy zhruba přeloženo do češtiny Námořní integrovaný systém protiletecké obrany dále NIFC-CA. Bude se jednat o síť senzor a radarů, které by měli pokrýt velké území a pomoci tak odhalovat letící střely a ochránit tak námořní svazky.

Základem mají být senzory a radary umístěné na letadlech a dronech, informuje natinalinterest. Obyčejné pozemní a námořní radary totiž díky malé výšce letu a využívání terénních nerovností křižující střely snadno podletí.

 I díky zakřivení země se dosah radaru, ve kterém je schopen střelu zachytit snižuje na nějakých 18 kilometrů. To již často bývá pozdě pro nějaká účinná opatření. Tomu by měl nový systém udělat přítrž.

Pro armádu se chystá modernizace a integrace řízení všech protiletadlových prostředků již dnes fungujících v systému  Integrated Air & Missile Defense Battle Command System (IBCS). Systémy THAAD, Patriot a další by měly spolupracovat a v koordinaci zabránit průniků křižujících střel.  

Zatímco modernizace IBCS poněkud vázne NIFC-CA se chystá v nejbližší době k vojenským zkouškám. Dokud oba systémy nebudou plně funkční a odzkoušené, nebude proti křižujícím střelám žádná účinná obrana.