reklama

Německo o stavbě letadlových lodí teoretizovalo již ve 20. letech. Jejich stavbou však mělo zakázáno Versailleskou smlouvou. Teprve s nástupem Adolfa Hitlera k moci padla všechna tabu. V dubnu 1934 byl pověřen tým v čele s Wilhelmem Hadelerem z berlínské univerzity konstrukcí německé letadlové lodi. Již roku 1936 byl slavnostně položen trup první z předpokládané nové třídy.  Flugzeugträger A (nosič letadel) byl pojmenován na počest průkopníka vzducholodí Graf Zeppelin.

Při konstrukci lodi si Němci značně usnadnili práci kopírováním japonských a britských konstrukcí. Skupina specialistů si dokonce mohla prohlédnout japonskou letadlovou loď Akagi. Pohon byl kompletně přebrán z křižníku třídy Admiral Hipper. Stavba šla rychle kupředu, a 8. prosince 1938 byla loď za přítomnosti Hermanna Göringa a dcery samotného Zeppelina, spuštěna na vodu. Loď byla z 85% dokončená a předpokládalo se její brzké zařazení do služby.

Graff Zeppelin byl 262,5 metru dlouhý a 31,5 metru široký. Výtlak prázdné lodi byl 33 500 tun. Trup lodi byl rozdělen na 19 vodotěsných sekcí. Loď byla na svoji třídu slušně pancéřována. Síla pancíře ve středu lodi byla 100 milimetrů. Pancíř paluby měl silu 45 milimetrů, a byl stejně jako bitevní loď Bismarck z nové oceli typu Wotan. Paluba byla pokryta dřevem a pod ní se nacházely, tak jako u britských konstrukcí, dvě patra hangárů.

 V nich mělo být místo až pro 43 letadel. V dolním hangáru mělo být 20 torpédových bombardérů Fieseler Fi 167. V horním hangáru bylo místo pro 13 střemhlavých bombardérů Junkers Ju 87C a 10 stíhaček Messerschmitt Bf 109T. Jako o palubních stihačkách se uvažovalo dokonce i o československé Avii B-534. Jeden kus byl testován s přistávacím hákem. Trup našeho stroje nebyl dostatečně pevný, a hák se z něj vytrhával. 

Na palubu z hangáru letadla vyvážely tři elektrické výtahy. Loď byla vybavena dvěma katapulty na stlačený vzduch. Katapult dokázal do vzduchu dostat každých 30 sekund letadlo. Po 19 startech však systému došel stlačený vzduch a jeho doplnění trvalo 50 minut. To bylo značně problematické. Navíc se ukázalo, že systém je značně poruchový.

Jak již bylo řečeno, pohonný systém Graff Zeppelin byl kompletně přebrán z křižníku třídy Admiral Hipper. Ten se skládal z 16 vysokotlakých kotlů, které poháněly čtyři turbíny se čtyřmi hřídelemi a šrouby. Výkon celé soustavy byl 200 000 koní. Maximální rychlost lodě byla 35 uzlů tedy 65 kilometrů v hodině. Dosah Graff Zeppelin byl při rychlosti 19 uzlů (35 kilometrů) 4580 kilometrů.

Dělová výzbroj lodi byla poměrně mohutná. V osmi věžích se nacházelo 16 kanónů ráže 15 centimetrů SK C / 28, které byly určeny pro boj s loděmi. Protiletadlové dělostřelectvo tvořilo dvanáct kanónů 10.5 centimetrů SK C/33 v šesti věžích, 22 protiletadlových kanónů ráže 3,7 centimetrů SK C/30 a dvacet osm 20 milimetrových FlaK 38. Posádku mělo tvořit 1720 mužů.

Po spuštění na vodu se však osud Graff Zeppelin začal rychle měnit k horšímu. Loď byla dokončena z 95 %. Na pozemní základně v Travemünde probíhaly testy, které prokázaly poruchovost a nevýkonnost katapultu, a bylo jej nutno vyměnit. Později bylo nutno upravit příď na plavbu na oceánu. Když se objevil palubní radar, bylo jasné, že přestavba se protáhne. Roku 1940 dobylo Německo Norsko a potřeba letadlové lodi podle velení Kriegsmarine klesla na nulu. Všechny práce na lodi byly tedy zastaveny.

Po potopení Bismarcku a útoku na Pearl Harbor však námořnictvo svůj postoj k letadlové lodi přehodnotilo, a v květnu 1942 Hitler osobně schválil dostavbu lodi. Ta měla být hotova v dubnu 1943. V srpnu 1942 byla loď přesunuta do Gdyně, kde měla být dokončena. Zde se však loď stala obětí britského bombardování. Přestože nebyl viditelně poškozen, Graf Zeppelin se musel podrobit prohlídce v suchém doku.  Byl tedy opět přesunut, tentokrát do Kielu.

To se ovšem situace lodi opět změnila. Hitler v záchvatu vzteku rozhodl všechny velké lodi Kriegsmarine odzbrojit, a jejich zbraně použít k obraně pobřeží Norska a Francie. Dělové věže s 15 centimetrovými kanóny byly tedy z Graff Zeppelin odmontovány a odvezeny do Norska. Zmizela i většina protiletadlových zbraní. Loď byla uvázaná v přístavu ve Štětíně, kde se z ní stal sklad dřeva.

V dubnu 1945 pak byla loď podminována, aby nepadla nepoškozená do rukou postupujících Sovětů. Němcům se podařilo výbuchem zničit veškeré vnitřní vybavení lodi, ale prakticky nepoškozený trup klest na dno štětínského přístavu. V roce 1947 ji Sověti vyzvedli a odtáhli. Po Graff Zeppelin na desítky let zmizely veškeré stopy. Teprve po konci Studené války se ukázalo, že Sověti letadlovou loď Graff Zeppelin za pomoci 24 bomb a dvou torpéd potopili. Vrak lodi byl roku 2006 nalezen, a prozkoumán polským námořnictvem. 

Je málo známým faktem, že krátce po dostavení Graff Zeppelin, začala stavba druhé letadlové lodi, která měla být pojmenována po propagátorovi německého námořnictva Peteru Strasserovi. Již roku 1939 však byla stavba lodi zastavena a nedokončený trup rozebrán. Letadlová loď Graff Zeppelin byl po technické stránce srovnatelná s letadlovými loděmi protivníka. Problém tkvěl ve velení německého námořnictva, které nevědělo, co si s letadlovou lodí počít. Ta nakonec bez užitku stála v přístavech a Německu byla k ničemu.

Loading...

1 komentář (Poslední 06.02. 08:54) Napište svůj názor

reklama