Co dokáží bojovníci proti očkování? Ohrožují nás nemoci,které už mohly být vymýceny

Roste počet rodičů, kteří pochybují o prospěšnosti očkování a odmítají vakcinaci svých ratolestí. Hlavně po roce 1998, kdy vyšla chybná studie, podle níž má očkování způsobovat autismus, o něm začali mnozí rodiče pochybovat. Začaly se objevovat další teorie, například že očkování způsobuje poruchy chování, hyperaktivitu, ekzémy, ale také dokonce, že „elita světa“ do dětí záměrně vpouští jedy, aby byly děti hloupé. Právě probíhající epidemie spalniček je však podle imunologů způsobená hlavně klesající proočkovaností populace.

Řada odpůrců vakcín se odvolává na web rozalio.cz, který se zabývá touto problematikou a prosazuje, aby se mohli rodiče rozhodnou, zda očkovat či nikoliv. Pro mnoho rodičů jsou směrodatné také názory MUDr. Elekové, která má na toto téma přes hodinu dlouhé video a tvrdí, že očkování poškodilo její vlastní dítě.

V diskusích vakcinaci dětí ale převažují spíše rodiče, kteří sice mají jisté pochybnosti, ale zároveň se bojí své potomky vůbec neočkovat. Najde se však i řada radikálních odpůrců, kteří jsou skálopevně přesvědčeni o tom, že je to nebezpečné.

„Očkování je hrozné svinstvo, hledala jsem si informace a docela jsem zírala, co se dětem vpravuje do těla za jedy. Osobně jsem děti očkovat nechala jen základním povinným očkováním, ale s nepříjemným pocitem,“ píše se v jedné diskusi.

„Mám kamaráda, který má po očkování ochrnuté dítě, dokonce to mají i doložené, že se to stalo po očkování. Já mám dcerku, má 13 měsíců, a nedokážu do ní vědomě dostat ty jedy, raději budu bojovat, až se nám něco postaví do cesty. Dobrá strava, eliminovat stres, a pohyb, pak se nemoci vyhnou, a když ne, tak se alespoň zmírní průběh,“ tvrdí další matka.

Mnozí se dokonce domnívají, že očkování je konstrukt vlády, farmaceutických společností, či dokonce jakési „elity světa“. Podle některých odpůrců lékaři prý nechtějí pomáhat, ale zajišťovat si potenciální pacienty, a tím i zisk.

„Očkování je ve většinové míře jen nástroj farmaceutického průmyslu a vlády. Působení očkovacích vakcín, jako je ta proti chřipce, přinese jen podlehnutí organismu vpraveným virům, a tím možnost "léčit a pomáhat nemocným". Vše je jen o penězích, které jdou z kapes nás případných pacientů. A není nic tajného, že nemoci jsou schválně pěstovány a vypouštěny mezi obyvatele. Tím se zajišťuje regulace obyvatelstva na zemi a přísun pro farmaceutiku,“ tvrdí jeden z radikálních odpůrců.

„Stát a ani farmaceutické firmy nemají zájem mít zdravou populaci, která nemusí navštěvovat lékaře, nepotřebuje zdravotní péči ani medikamenty. Točí se v tom obrovské peníze, a tak musí nabourat celoživotní imunitu už u malých miminek. Očkovací látky se vyrábí fakt hnusným způsobem. Očkuje se něco, co už bylo téměř vymýceno, než se začaly vakcíny vyrábět,“ domnívá se další účastník diskuse.

Vymýcené onemocnění se vrací

Lékaři přitom varují že probíhající spalničková epidemie je důsledkem klesající proočkovanosti populace. Toto závažné a vysoce infekční onemocnění se podařilo eliminovat právě díky zavedení plošné vakcinace v roce 1969, před tím ale spalničkami onemocněly desítky tisíc lidí ročně. Poslední úmrtí na tuto infekci bylo zaznamenáno v roce 1980.

V současnosti ale výskyt spalniček opět stoupá. Letos bylo zaznamenáno už přes sto případů, z toho 73 v Praze. Právě v hlavním městě je také vůbec nejnižší proočkovanost z celé republiky, a to pouze 80 %. Ve zbytku republiky je to v průměru 90 %, ale podle lékařů je potřebná hranice 95 %, aby vznikla tak zvaná kolektivní imunita. Rizikem jsou podle epidemiologa Prymuly také lidé ze zemí, kde je proočkovanost mnohem nižší než u nás. Jedná se například o Ukrajinu nebo Rumunsko.

Lékaři v karanténě

Zdravotnická zařízení teď testují svůj personál na protilátky a případně je přeočkovávají. Chtějí tak zabránit opakování scénáře z roku 2014, kdy se spalničková epidemie v Ústeckém kraji šířila hlavně mezi zdravotníky. Kromě dětí do 4 let jsou totiž nejohroženější skupinou lidé mezi 35 a 50 lety, u nichž vakcína z dětství ztrácí účinek.

V nemocnici v Motole se vyskytl jeden případ u zaměstnance urgentního příjmu, proto bylo uzavřeno celé oddělení. Akutní případy přebírá Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích. Motolská nemocnice má kvůli případu v karanténě téměř padesát lékařů, sester a záchranářů.

Témata:  Spalničky,  očkování,  Roman Prymula