K šíření nákazy přispívají také konflikty na Ukrajině, v Etiopii, v Somálsku nebo v Afghánistánu, kvůli nimž musely miliony dětí opustit domovy, a řada z nich tak nemohla být očkována. Navíc na útěku často žijí v nevyhovujících podmínkách v úzkém kontaktu s dalšími dětmi.

Za první dva měsíce letošního roku státy WHO ohlásily 17.338 případů spalniček. Rok předtím to ve stejné době bylo 9665 případů. Jen za rok od dubna 2021 organizace zaznamenala 21 větších ohnisek spalniček, a to především v Africe a ve východním Středomoří. Skutečná čísla navíc budou zřejmě o poznání vyšší, protože systém hlášení nákazy v řadě míst konfliktů nefungoval.

WHO počítá s tím, že se mohou objevit i další a větší ohniska nemoci. Je to dané i tím, že v roce 2020 nedostalo 23 milionů dětí základní očkování, nejvíce od roku 2009.

V Česku se spalničky prakticky nevyskytují. Například v roce 2020 zaznamenali zdravotníci jen čtyři případy tohoto onemocnění, v prvním pololetí loňského roku žádný.

Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.