reklama

Do generace Z patří děti narozené od poloviny 90. let do současnosti, říká se jim také internetová generace. 

Podle mluvčí ZČU Šárky Staré bude nyní na vysoké školy přicházet úplně nová generace studentů, o níž toho školy mnoho neví. "Chtějí-li být úspěšné, musejí reagovat na společenské změny, především na požadavky pracovního trhu a očekávání nastupující generace," řekl rektor Miroslav Holeček. 

Podle vedoucího výzkumného týmu Jana Váněho bylo jedním z nejdůležitějších zjištění, že ze studentů, kteří chtějí pokračovat na vysoké škole, jich 86 procent počítá s brigádou, stálou prací nebo už pracují a chtějí nebo musí v práci pokračovat. "Jen pět procent uvedlo, že chce pouze studovat. To znamená, že pokud chce univerzita přilákat, ale i udržet studenty, musí důraz na praxi a možnost práce při studiu výrazněji začlenit do svých programů, než jak je to dosud," řekl.

Podobnou mezinárodní srovnávací studii generace digitálních dětí loni zveřejnila například britská agentura Barnes and Nobles College. Studie ZČU je ale výjimečná využitím metody censu, kdy se výzkumníci ptali studentů posledních ročníků ve všech školách v jeden okamžik, tedy podobně jako při sčítání lidu.

"Vyhodnocovali jsme dvakrát více dotazníků než v Barnes and Nobles. Zajistili jsme rekordní návratnost 72 procent, což je u podobné studie naprosto unikátní a díky tomu máme velmi přesná data," řekl člen výzkumného týmu František Kalvas.

reklama