reklama

Objev publikovali na stránkách časopisu Science italští vědci Luisa De Vivová, Chiara Cirelliová a Giulio Tononi působící na Wisconsinské univerzitě, a Michele Bellesi z Polytechnické univerzity ve středoitalské Anconě.

Studie potvrdila teorii, kterou Cirelliová a Tononi vypracovali před několika lety. "Podle jejich hypotézy určuje vzájemné působení s okolím v době bdělosti postupné posilování synapsí, protože se neustále učíme nové věci, i když si to neuvědomujeme. Spánek naopak slouží k tomu, aby se synapse vrátily na energeticky udržitelnější úroveň a dovolily nám učit se další den nové věci. Díky této studii se nám poprvé podařilo získat vizuální důkaz tohoto jevu," tvrdí Bellesi.

Cílem spánku je tedy zapomenout zbytečné vzpomínky. Vědci s použitím sofistikovaného elektronického 3D mikroskopu měřili a rekonstruovali téměř 7000 synapsí odebraných z motorické a senzorické oblasti mozkové kůry před odpočinkem a po něm. Vytvořili tak největší databázi synapsí na světě.

Po čtyřech letech náročné práce vědci zjistili, že se osm synapsí z deseti (především ty malé a střední) zmenšuje úměrně ke své velikosti, zatímco ty větší, které uchovávají důležitější informace, zůstávají stabilní.

Mozkové buňky přecházejí z jakéhosi stavu "on" (zapnuto), kdy se aktivují, do stavu "off" (vypnuto). To ovlivňuje i naši úroveň pozornosti a vyvolává epizody nevědomé nepozornosti, kdy jsme jaksi "odpojeni". Ukázala to studie Stanfordovy univerzity ve Spojených státech.

Proč neurony střídavě odpočívají i během bdění, není dosud jasné, vědci ale předpokládají, že jde o mechanismus energetických úspor. Když jsou neurony aktivní a vysílají signály s vysokou frekvencí, produkují odpad nebezpečný pro tyto buňky. Periody zpomalení signálů tedy mohou sloužit k jakési očistě od toxického odpadu.