Po svém nástupu k moci v roce 1933 se nacisté rozhodli zúčtovat nejen s opozicí politickou, ale i se vším nevyhovujícím po kulturní či morální stránce. Dne 10. května 1933 tak došlo na masové pálení „závadných“ knih. O mnoho let později se jeden muž rozhodl knihy z toho seznamu posbírat dohromady.
Když se Hitler stal pánem Třetí říše, rozhodli se nacisté očistit zemi od všeho, co považovali za škodlivé. Na kulturní frontě to znamenalo především knihy židovských autorů, v menší míře pak byli zastoupeni levicoví a pacifističtí autoři. To vše bylo považováno za ne-německé. Pálení knih zorganizoval studentský spolek s podporou NSDAP.
Na seznamu se objevily význačná jména jako Albert Einstein, Sigmund Freud, bratři Mannové, Erich Maria Remarque a mnoho dalších. Akce byla součástí nacistické propagandy, v Berlíně se ji osobně zúčastnil Joseph Goebbels, jehož projev poslouchalo 40 000 lidí. Vlastnit takové knihy pak bylo v nacistickém režimu zakázáno. Knihy se však v říši i na okupovaných územích ničily až do jejího pádu. Podle některých údajů nacisté systematicky zničili až 100 milionů knih.
Otec Georga Salzmana byl člen nacistické strany, který na konci války spáchal sebevraždu. Jeho syn, tehdy ještě teenager, doma často slýchal, že zakázaní autoři jsou zločinci. Teprve dlouho po válce, během života v Západním Německu, se mu náhodou dostala do ruky kniha od Ernsta Weisse, rakouského židovského spisovatele, který před nacisty spáchal sebevraždu. Zaujala ho a od té doby se rozhodl po dílech dříve zakázaných autorů pátrat s shromažďovat je.
Jak uvádí BBC, v průběhu čtyřiceti let Georg Salzman nashromáždil úctyhodnou sbírku čítající více jak 12 000 kusů. V roce 2009, jen čtyři roky před sběratelovou smrtí, získala sbírku univerzita v německém Augsburgu, kde je dnes celá kolekce uložena a zpřístupněna veřejnosti.
Témata: nacisté, knihovny, zajímavosti
Související
1. srpna 2022 20:37
13. června 2020 12:48
28. ledna 2020 19:04
20. listopadu 2019 20:02
8. listopadu 2019 19:12
