Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč se vlastně bojíme smrti? Podle vědců proto, že "smrdí"

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Každý, kdo se někdy dostal do blízkosti mrtvého těla, potvrdí, že zápach s tímto spojený je opravdu velmi nepříjemný. Nyní ale jistý psycholog z Kentské univerzity a vědec z Arkansaské technické univerzity společně tvrdí, že je tento zápach nejen odpudivý, ale že také vyvolává jisté fyziologické reakce.

Viníkem nepříjemného zápachu je putrescin - chemická látka, která se vylučuje při rozpadu mastných kyselin, obsažených v tkáni.

Na základě několika testů vědci zjistili, že po vdechnutí putrescinu se u lidí zvýšila rychlost reakcí a defenzivní chování. Jinými slovy, lidé se pak chovali podrážděně, ale zároveň byli ve střehu.

Podle obou autorů sloučenina „možná slouží jako varující signál, který mobilizuje ochranné reflexy, aby se člověk mohl vypořádat s možnou hrozbou."

Příčinou přitom není nepříjemnost onoho zápachu, jak by se možná mohlo zdát. V rámci testů totiž někteří lidé byli vystaveni zapáchajícímu putrescinu, jiní vodě, která je zcela bez zápachu; další skupina pak ale vdechla amoniak, tedy látku, která rovněž odpudivě zapáchá.

Témata:  vědci úmrtí

Související

Aktuálně se děje

20. ledna 2026 19:52

To je Babiš tak pitomý, že bez glóbusu za 15 tisíc nevěděl, kde je Grónsko, zaútočil Bartošek

Aktuální napětí mezi Washingtonem a Kodaní ohledně budoucnosti Grónska rozvířilo vody české domácí scény. Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí odmítl jednoznačně postavit na stranu dánské suverenity. Místo kategorického „ne“ americkým ambicím zvolil pragmatický tón a zdůraznil, že celá situace má hlubší bezpečnostní kořeny, které nelze přehlížet.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy