reklama

"Aby vůně doputovala ke druhé osobě, aniž by její nositelka byla přehlcena, mohly by se rozšířit rozprašovače, které umožňují postupné uvolňování jednotlivých tónů parfému," uvádí Elisabeth Salomová, ředitelka marketingu společnosti Aptar Beauty + Home pro Evropu, Blízký východ a Asii.

Zdá se být jen velmi málo pravděpodobné, že by Francouzi zásadně změnili svůj postoj k parfémům, a to tak, že by v podstatně z veřejné sféry vymizely, jako je tomu v Japonsku. To je jednou z mála zemí na světě, kde je běžný společenský odstup a kde se parfém ve společnosti považuje za nevhodný, zvláště v očích starších generací.

"Ve Francii je parfém uměleckým dílem, které patří k naší intimní sféře," připomíná parfumér Francis Kurkdjian. "Nemyslím, že současná situace ovlivní používání parfémů. Budeme se vonět, dokud nám parfémy budou přinášet pozitivní emoce, ať už jde o svěží a lehké, nebo těžké a výrazné vůně. Parfém sděluje příběh, jako obraz, kniha nebo hudba. Je to především emoce," dodává.

Podstatnou dimenzí vůně je přinášet do života potěšení, činit jej jemnějším či opojnějším. Tato role může zesílit v tomto obtížném období, jako tomu bylo za dřívějších krizí. "V době druhé světové války přišla Nadia Payotová, jejíž společnost působila v tehdy neutrálním Švýcarsku, s parfémem nazvaným Chance," připomíná Elisabeth de Feydeauová, historička specializující se na parfémy. "To jméno zřejmě povzbuzovalo sousední země, aby věřily ve vítězství, a vůni tu lidé nosili jako talisman," dodává.

Vůně byly ve všech časech považovány za ochranné, ať už se jednalo o pouhé pověry nebo jejich prokázané účinky. "V dobách epidemií se lidé tradičně uchylovali k aromatickým látkám," uvádí historik Alain Corbin.

Za velkého moru v Marseille v roce 1720 se interiéry dezinfikovaly aromatickými bylinkami. Od renesance se parfémy nosily v opasku nebo zavěšené na krku. Obsahovaly silné vůně na bázi ambry, koření a pižma. Používaly se jako jakési ochranné masky, připomíná Elisabeth de Feydeauová.

Kromě této terapeutické dimenze by měly naše současné parfémy dělat dobře duši a vysílat pozitivní poselství. Tato sanitární krize bude nepochybně příležitostí pro značky, aby revidovaly své marketingové projekty, dodává historička.

François Demachy soudí, že parfumérský průmysl bude hledat přirozenost a transparentnost, jak to již začalo před krizí. Všichni experti zdůrazňují, že se viry množí i proto, že se na naší planetě cosi pokazilo. Z toho vyplývá nezbytnost vyváženějších vůní, které budou dělat dobře jejich nositelům a budou tvořeny přirozenými ingrediencemi.

"Po krizi znovu objevujeme parfémy blízké přírodě, zejména květinové, jako jsou růže nebo květy oranžovníku, ale také jasmín a tuberóza," uvádí François Demachy. Nabízí se vzpomínka na slavnou kreaci Germaine Cellierové pro Balmaina, Vent Vert (Zelený vítr), která vznikla těsně po válce. Její vůně čerstvě pokosené trávy přinášela závan svobody a obnovy.

reklama