reklama

Mezinárodní olympijský výbor sice povolil účast některých ruských a běloruských sportovců s neutrálním postavením, avšak mnozí Rusové považují stanovené podmínky za příliš ponižující a již se účasti zřekli, například hvězdný plavec Kliment Kolesnikov. Situace připomíná podle serveru Novaja gazeta Jevropa poměry v Sovětském svazu před Letními olympijskými hrami v Los Angeles 1984: Úřady a funkcionáři vyvíjejí nátlak na sportovce, aby se sami olympiády zřekli, a režim nemusel ohlašovat nepopulární rozhodnutí.

"Teď u nás už vyrostlo celé pokolení sportovců, kteří nevystupovali na mezinárodních soutěžích. To je hlavní zápor nynější situace," řekl podle slovenských médií listu Sovětskij sport Gataullin, někdejší sportovní legenda, stříbrný medailista z olympiády 1988 a druhý tyčkař, který po Sergeji Bubkovi překonal laťku ve výši šesti metrů.

Postěžoval si, že jeho dcera, patřící mezi nejlepší ruské tyčkařky, mohla párkrát soutěžit jako neutrální sportovkyně, ale to bylo vše. Reprezentovat Rusko se jí nepodařilo. "Už se ani neví, jaké to je - reprezentovat Rusko v zahraničí s hymnou a vlajkou," dodal.

Borců, kteří vybojovali medaile, zbývá už jen pár a jsou "v kritickém věku", například stříbrná olympijská medailistka ve skoku o tyči Anželika Sidorovová. Gataullin připustil, že i kdyby tým ruských atletů směl soutěžit v Paříži, případné úspěchy by byly spíše ojedinělé, protože úspěch na olympiádě vyžaduje souhru mnoha faktorů, ale sotva nejlepší výsledek dosáhne sportovec bez zkušeností.

"Upřímně řečeno, neumím si představit, kdo z (ruských) atletů by se mohl zúčastnit podle kritérií, která vyžadují. Je to naprosto nereálné," řekl někdejší sportovec a trenér, který je nyní sportovním funkcionářem. Dodal, že jeho vlastní dcera je v armádním klubu CSKA, a proto nemá šanci jet na olympiádu. Členkou téhož klubu bývala i Jelena Isinbajevová, ale ta se podle něj dopustila velké chyby, když své někdejší vojenské hodnosti označila jen za formální: "Je možné, že ji přitlačili ke zdi, ale zdá se mi, že se odřízla od možnosti vrátit do vlasti a normálně žít v Rusku."

Novaja gazeta Jevropa míní, že i kdyby některý z ruských sportovců splňoval kritéria pro Paříž, jeho účast "potopí" hodnostáři, vystrašení představou, že by se mohli znelíbit vedení státu. A tak činitelé, často sami bývalí sportovci, čelí velmi silnému pokušení "demonstrativně se zřeknout olympiády rukama samotných sportovců" - s odůvodněním, že jedni přece nemohou jet, když nemohou všichni, a že se nelze ponižovat před těmi, kdo nemají rádi Rusy, a to v době, kdy spoluobčané umírají na frontě.

"Tyto argumenty lze rychle zneškodnit protiargumenty, ale ti, kdo je předkládají, nechtějí poctivou debatu, ale vytvořit trend: Prý sami sportovci se rozhodli nezúčastnit a my jsme nemohli nevyslyšet jejich stanovisko čestných vlastenců," podotkl ironicky portál. Soudobé ruské sportovce přirovnal k novodobým nevolníkům, kteří nikde nenajdou zastání a kteří plně závisí na hodnostářích.