Brusel se stal rájem pro džihádisty

Brusel je hlavní město Belgie s téměř 176 000 obyvateli. Socha čůrajícího chlapečka, krásná náměstí, belgická čokoláda či pivo - i to jsou věci, které na tomto městě lákají turisty.

Je však také sídlem NATO a několika institucí Evropské unie. Ne nadarmo se mu tedy neoficiálně přezdívá „hlavní město Evropy". A to jsou mimo jiné důvody, proč se o ně velmi zajímají teroristé a radikální muslimové. A sklízeli zde úspěchy.

Od listopadových útoků  v Paříži v zemi platil třetí stupeň pohotovosti. Báli se totiž možných teroristických útoků. Vedení města neuklidnilo ani zadržení Salaha Abdeslama. Málokdo věřil, že je hrozba zažehnána. A dnes se potvrdilo, že oprávněně.

Hlavní evropské město džihádistů?

Podle údajů instituce Evropské hodnoty z Belgie dodnes odešlo podle údajů belgického ministerstva spravedlnosti bojovat za Islámský stát téměř 450 zradikalizovaných muslimů. To je v přepočtu na počet obyvatel největší podíl v zemích EU. 117 z nich se do Belgie již vrátilo a čelilo zatčení. Čísla však mohou být podle některých odhadů ve skutečnosti ještě vyšší.

Belgické složky jsou dlouhodobě kritizovány za slabý a nedůsledný postup vůči šíření radikálnímu islamismu v zemi. Například v posledních desetiletích umožnily vznik ghett, která jsou místem silné radikalizace mezi místními muslimy. Tou je například právě i nejhustěji zalidněná čtvrt Molenbeek, kde byl Abdeslam zadržen. Policie již dříve uvedla, že se při vyšetřování zaměří i na ty, kteří mu pomáhali.

"Přestože některá omezení fungují a je to lepší než třeba před dvěma roky, nábor stále pokračuje," uvedl pro CCN belgický ministr vnitra Jan Jambon. Podle CNN se místní o náboru a odchodu lidí do Sýrie bojí mluvit, neboť jim bylo i vyhrožováno a vystavili by se tak riziku. 

"Žijeme v době, kdy ti, kdo se snaží vystoupit a postavit se za pravdu čelí lidem, kteří se je snaží zastavit," řekl  CNN imám Sheikh Sulayman Van Ael. Proti hrozbě džihádismu otevřeně vystupuje a ačkoliv je velmi opatrný a je si vědom rizik, nebojí se.

Když ptáčka lapají

Podle Geraldine Henneghienové není lehké rozeznat stopy, které vedou k radikalizaci a přirovnala proces k puzzle. "Každá stopa je jiná a když se na to podíváte jen jednotlivě, nevypadá to jako radikalismus. Ale když vidíte celý obrázek, zjistíte, že je to součást náborového procesu," popisuje.

Proč však zrovna Belgie a tamější muslimové? Podle některých za to může diskriminace a nedostatek příležitostí pro mladé muže. Mnozí se zde necítí jako doma, přestože se zde narodili a džihádisté toho využívají. A belgická vláda a bezpečnostní složky prý nedělají dost proto, aby to zastavili.

To potvzuje i Hannighienová, jejíž osmnáctiletý syn se v roce 2014 přidal k radikálním islamistům a následně zahynul při boji v Sýrii. "Dva týdny před tím, než odletěl, jsem šla na policii a řekla jim konkrétní data. I tak ale odletěl. Potom mi řekli, že s tím nemohli nic dělat," vzpomíná. Podle ní hrozba vězení do konce života není správnou motivací pro to, aby se někdo chtěl případně vrátit zpět.

Vláda se však brání tím, že je nemožné zastavit někoho, kdo chce odejít. A ačkoliv se počet lidí, kteří do Sýrie odjíždějí, zmenšuje, stále je však prý však před nimi kus práce. Nejde však jen o belgický problém. Státy jako Francie, Německo či Rakousko čelí obdobným vnitrobezpečnostním hrozbám. 

Témata:  EU,  Belgie,  teroristické útoky v Belgii