Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evrapa musí být pevnost. Přístup k sociálním dávkám je jen pobídkou pro další uprchlíky, burcuje politička

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Berlín - Německá politička strany Alternativa pro Německo (AfD) a od července 2014 i poslankyně Evropského parlamentu Beatrix von Storchová se domnívá, že teroristické útoky, ke kterým došlo v Německu, Francii i v jiných zemích, ukázaly, že hlasy, které říkaly, že otázky migrace a bezpečnosti jsou vzájemně spojeny, měly pravdu.

„Zastánci otevřených hranic, kteří by raději transformovali EU na volnou cestovní kancelář, než by změnily svou politiku, to již dlouho popírají. Odmítají myšlenku, že EU musí nutně omezit příliv migrantů a uprchlíků. Za prvé, Evropská unie musí být přeměněna na pevnost," píše von Storchová v komentáři pro server Breitbart.

Uvádí také, že když se migranti či uprchlíci dostanou na břehy Evropy, dostanou střechu nad hlavou u jídlo. „Dokonce i když je jim odepřen azyl, nejsou vraceni do svých domovských zemí. Nevracení uprchlíků a přístup k sociálním dávkám jsou hlavní pobídkou pro lidi, aby přišli do EU," varuje politička AfD.

Spoléhat se na diktátora Erdogana je špatné

Kombinace těchto faktorů podle ní zvyšuje riziko, že se znovu otevře uprchlická cesta přes moře, která je tak nebezpečná, že na ní jen za posledních sedm měsíců zemřelo asi 3100 osob. „Odstranění pobídek pro imigraci a zajištění hranice pomůže vyhnout se takovému utrpení. Zabezpečení hranice však musí být pojato hodně odlišným způsobem. Muset se spolehát se na tureckého diktátora Erdogana je špatné," myslí si.

Aktéři dohody Tureckem podle ní mluví o úkolu chránit hranice a o zajištění bezpečnosti, podle ní jde však jen o vzdání se suverenity a její přenos na tureckého diktátora, který v poslední době nemluví o Západu hezky a který ani nedokáže civilizovaně řešit vnitřní záležitosti země.

Premisťování uprchlíků nefunguje, měli bychom ho zrušit

Odmítá také stálý mechanismus přemísťování migrantů, který podle ní tak jako tak nefunguje. „Přemístění uprchlíků a migrantů po celé Evropě zasévá semeno nedůvěry mezi evropskými zeměmi. Východní členové EU jsou pro zamítnutí tohoto mechanismu. Je to také parodie na myšlenku volného pohybu osob v rámci EU," zlobí se von Storchová.

Za vzor pokládá Austrálii, středomořské státy podle ní budou muset posílit své úsilí a více podporovat pobřežní stráže. EU by podle ní mohla vytvořit azylová centra přímo na moři, která by sloužila pouze k přijímání žádostí o azyl. „Účinné by bylo zrušit jakoukoli motivaci pro podniknutí nebezpečné cesty do EU. Kontrola hranic by byla mnohem snazší, kdyby do EU chtěli nelegálně vstoupit jen lidé s kriminální úmysly, zatímco migranti a uprchlíci by zamířili do azylových středisek," píše v komentáři.

Z EU se musí stát pevnost

EU se podle ní musí stát pevností. „Získat kontrolu nad migrací a hranicemi je klíčem k bezpečnosti. Přesto nevidím, že by establishment měnil svůj směr. Migrační politika bude kolidovat s bezpečností," varuje před problémy europoslankyně.

Merkelová po teroristických útocích oznámila zavedení devítibodového plánu, který zahrnuje třeba opatření vedoucí k dešifrování komunikace přes internet, využití armády pro policejní práci nebo dalšímu omezování pro držitele zbraní. Podle von Storchové jde jen o to, že „velký bratr bude vše sledovat intenzivněji než kdy předtím". „Aby se zabránilo sofistikovaným útokům, jako byly ty v Bruselu a Paříži, musíme teď jednat a rychle zavřít hranice," dodává politička AfD.

Témata:  Alternativa pro Německo (AfD),  uprchlíci,  Německo

Aktuálně se děje

25. září 2026 11:33

Nikola Hezucká chce splnit plán, který měla s manželem Patrikem

Nikola Hezucká se vůbec poprvé od loňského úmrtí milovaného manžela objevila ve společnosti. Sama musela čekat, že bude čelit nejrůznějším dotazům. Přinejmenším na jeden odpověděla a odhalila, jaké přání si s Patrikem Hezuckým nestihla splnit. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.