Za extrémní počasí člověk nemůže, hlásá AfD. Jak se změní evropský boj s oteplováním?

V posledních parlamentních volbách se na druhém místě umístila krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD), která otevřeně odmítá lidský vliv na změnu klimatu a kritizuje ekologická opatření jako nákladná a elitářská. Ačkoliv je nepravděpodobné, že by se AfD stala součástí příští vlády, její úspěch nelze ignorovat – stejně jako její negativní postoj ke klimatické politice.

Podle analytiků se jedná o součást širšího globálního trendu, kdy krajně pravicové populistické strany přecházejí z politických okrajů do hlavního proudu a prosazují svou klimatickou skepsi. Aktivistka Luisa Neubauer z hnutí Fridays for Future varuje, že pravice vede cílený útok na klimatickou agendu, a to navzdory sílícím dopadům změny klimatu, jako jsou extrémní bouře a rozsáhlé požáry.

Podle politických analytiků se současný posun k pravici v Německu formoval řadu let. Hospodářská krize z roku 2008, pandemie covidu-19 a ruská invaze na Ukrajinu zvedly životní náklady a prohloubily nespokojenost s vládnoucí elitou. To vytvořilo úrodnou půdu pro AfD, která během ekonomického poklesu a rostoucích cen energií úspěšně oslovila voliče.

Přestože volby vyhrála středopravicová Křesťanskodemokratická unie (CDU), její dříve proklamovaná podpora klimatických opatření začíná slábnout. CDU sice slibuje, že se bude držet německých klimatických cílů, ale zároveň chce ponechat plyn jako energetický zdroj a zrušit regulace pro postupné ukončení spalovacích motorů a plynových kotlů v domácnostech.

Lídr CDU Friedrich Merz se ve svém předvolebním projevu vymezil proti Zeleným a levicovým stranám, když prohlásil, že zastupuje „většinu, která umí racionálně myslet“ a ne „zelené nebo levicové blázny“. Očekávaná koalice mezi CDU a středolevou SPD pravděpodobně nebude prosazovat odvážná klimatická opatření.

AfD uspěla v tom, že prezentovala klimatická opatření jako projekt elit, který nebere ohled na každodenní problémy obyčejných lidí. Podobná rétorika se objevuje i v dalších zemích, jako je Itálie, Spojené státy, Brazílie nebo Austrálie, kde krajní pravice označuje klimatickou politiku za drahou a omezující. Podle analytičky Pauly-Charlotte Matlach z Institutu pro strategický dialog tento trend ztěžuje dosažení globálních klimatických cílů.

Dalším problémem je, že veřejnost často nechápe konkrétní kroky potřebné k transformaci energetiky a ekonomiky. Olivia Lazardová z think tanku Carnegie Europe upozorňuje, že diskuse se soustředí na snižování emisí, ale chybí jasná komunikace ohledně dopadů a výhod klimatických opatření. To vede k nejistotě a odporu.

Navzdory úspěchu krajní pravice nelze ignorovat ekonomickou realitu. I konzervativní politici, kteří se vymezují proti ekologickým opatřením, si uvědomují, že přechod na udržitelnou energetiku je klíčový pro konkurenceschopnost v měnícím se geopolitickém prostředí.

Pro klimatické aktivisty, jako je Neubauer, je důležité, aby zastánci ekologických opatření jasně vymezili své postoje a nenechali krajní pravici diktovat diskurz. „Je snadné si myslet, že teď není čas na klimatickou politiku, ale to je omyl,“ říká. Pokud necháme krajní pravici určovat tón debaty, klimatická politika zmizí z agendy úplně. 

Témata:  Alternativa pro Německo (AfD),  Německo